Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Moje srdeční záležitost. Můj extchán jej miloval. A naučil milovat tento film i mne. Neumím si představit, že by podobný film vznikl dnes. Nevidím nikde na něj herce a už vůbec ne režiséra. Je to jeden z filmů, které se dají nazvat "depresolam". Pouštět ve chvílích, kdy je člověku pod psa. Anebo naopak,když je člověku hezky a chce si to "hezky" užít... ()
Jéžiš, jak já se bavil! Film, u kterého se divíte, že v 60. letech nevyhlásilo Německo Anglii další válku. Rumpelstross asociuje Himmelstosse z Remarquova bestselleru Ne západní frontě klid, zastoupené země světa jsou karikovány s genialitou, že přesněji už to nejde a největší padouch si to aerem přistane přímo na vlaku, kterýžto se „překvapivě“ blíží tunelu,… No, prostě paráda. Pro člověka s trochou té škodolibosti a „krysí povahy“ jsou „Báječní muži“ mana. Možná i ty 4 **** jsou málo. ()
Báječní muži v báječné době, která bez špetky lítosti opustila století páry a mílovými kroky uháněla vpřed - plná přehnaných očekávání, bezstarostného optimismu a nekritického nadšení z technického pokroku. Snímek možná nemá takový náboj jako kdysi, ale výpravný filmařský styl šedesátých let 20. století mu na druhou stranu dodává jedinečný, trochu zastřený lesk dávno ztracených časů, kdy se ve všech koutech světa rodili opravdoví muži s věčně mladou duší a velkými cíli. ()
Nevýhodou je určitě délka - sto minut by bylo dostatečných. Jinak je to lehce humorné - nikdo taky nečekal v takovém filmu sprosté vtipy, že -, přiměřeně naivní, neskutečně přebarvičkované, trikově zvládnuté a zaručeně to potěší příznivce letadel - pro běžného diváka ale spíše jen zajímavost, která dokáže pobavit.... 7/10 ()
Vyborny film sedesatych let, krasna ukazka narodnostnich "stereotypu". Ale s odstupem casu uz s mi to zda slabsi. Hlavne mi vadi, ze je z filmu jasne videt, kdo je ten neslechetnejsi hlavni hrdina, ackoli chce sebrat snoubenku jistemu anglickemu gentlemanovi. Jinak ja fandil tomu francouzovi, ten mel ze vseho prdel, nejvic si behem zavodu uzil a skoncil na podiu :-). Tesne pred startem zavodu hraji The Liberty Bell, budouci hymnu Monty Pythonu. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (17)
- Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
- Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
- Při odpočinku u moře přinese Orvil (Stuart Whitman) sklenku šampaňského Patricii (Sarah Miles) a přitom je až po pás ve vodě. V následné scéně na pláži je ale naprosto suchý. (Chegi)
Reklama