Darkland

Nemám s tímhle filmem vůbec žádný problém. A odpouštím, co bych jindy tvrdě trestal. Téma, staré, jak lidstvo samo, natočeno přesto svěže, jak jarní vánek. Uvěřitelně a pro mě ne nějak extra přehnaně. A ta čtvrtá je samozřejmě za Salima. Myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme. Pokud to bude v podobném duchu, tak já osobně se nebudu vůbec zlobit. (19.02.2018)

Docela fajn 2 filmy s iráckým řízkem Dar Salimem, který byl skvělý v Covenantu od Ritchieho a nejnověji v seriálových Gentlemanech. Máme tu zaděláno na další povedenou severskou gangsterskou trilogii. Není to taková genialita jako Pusher nebo Snabba Cash. Ale jako méně náročná variace na Přání Smrti s Bronsonem. Problém je, že neví jestli to má být zábavný revanše thriller nebo drsná gangsterka a často se to hledá. Bez Dar Salima by to bylo špatný 6,5/10 (14.03.2024)

Filmy ze stáje revenge thrillerů mám velmi rád, a to dokonce natolik, že jsem u nich schopný velmi často odpustit i nedostatky, které bych u jiných žánrů nebyl ochoten v žádném případě tolerovat, v případě Underverden je to ovšem natolik slabá podívaná, že byl překročen i onen můj práh snesitelnosti a nemohu tak tento dánský snímek charakterizovat jinak, než jako těžce nezáživný a především nevídaně nepřesvědčivý film, kde snad krom představitele ústřední role Dara Salima, s postupně stoupajícím hereckým statusem charismatického a výrazného to borečka, nelze označit už nic dalšího, co by dokázalo vyvolat pozitivnější dojem. Zápletku tedy kritizovat nějak zásadně nemohu a ani nechci, v rámci těchto filmů je totiž těžké, ne-li až nemožné přijít s něčím zásadně převratným, tento typ filmů má jasná pravidla a ty tu dodržené poměrně funkčním způsobem jsou, problém spíš ale vidím v tom, že se zcela vůbec nepovedlo zpracování této podívané, jelikož již samotný důvod k pomstě je takový na pomezí únosnosti, daleko horší je to pak ale se samotným vyřizováním si účtů, které je naprosto pomalé a po celou dobu nevídaně nezáživné, přerod hlavní postavy z ňoumy doktůrka na nemilosrdného mstitele též vyznívá vyloženě naivně, a co se týče akce, v podobě následného likvidování členů gangu, tak i to působí ryze unylým způsobem, bez koulí a diváckého efektu. Samozřejmě by se pak dalo namítat, že se tvůrci snažili o co nejreálnější a nejcivilnější pojetí, takže hrdina má působit jako jeden z nás, na což by se dal brát určitě ohled, nic to ale nemění na tom, že by kvůli tomu měl tak být celý film tak vlažný a připosraný, což je další věc, která mě určitě zamrzela, a to matná atmosféra, kdy se vzhledem k obsahu mělo jednat o extra temný a nekompromisní revenge, ale ona je to spíš jen taková mizerně tmavě přefiltrovaná záležitost, postrádající v podstatě jakoukoliv atmosféru. Další nedostatek shledávám ve zcela nefunkčních emocích, o jejichž navození se tu navíc tvůrci snažili snad ze všeho nejvíc, ale ani v tomto ohledu film ani trochu nešlape, je to chladné a odtažité, tudíž o veškeré postavy a jejich osud nemůže divák projevit sebemenší zájem, což jen potvrdí úplné vyústění, které ve výsledku nepřináší vůbec nic. Zkrátka a dobře, Underverden není povedená žánrovka, jen zde došlo k promrhání výraznosti ústředního herce a i přes mou oblíbenost tohoto konkrétního žánru musím prostě ve výsledku jen upřímně konstatovat, že tento dánský revenge thriller za pozornost bohužel vůbec nestojí. (15.07.2023)

Chvályhodný pokus o sociální žánrovku s několika nápady a záběry, za které by se nemusela stydět žádná produkce (poprava, počáteční by-the-way bouračka před bankou, pár bojových chvatů či oddělání hlavního záporáka). Zároveň však, ačkoli pracuje s těmi správnými akčními klišé, které upomenou hlavně hrdinou-maskovaným mstitelem či uvedením mocného bojového kopu protagonisty, kterým nakonec vyřídí největšího parchanta, tak nechce spadnout do úplné karikatury a snaží se být společensky relevantní. A to se mu spíš nedaří (film má problém najít ten správný okamžik, kdy hrdina má začít konat a první půlka je hrozný plácání se) než daří (krátký monolog záporáka o tom, že on alespoň své peníze a aktivity směřuje do komunity a svého okolí na rozdíl od bohatého hrdiny, trávícího svůj život v izolaci své slonovinové věže). Pomyslný jazíček na vahách jsou pak špatně sestříhané bitky ve tmě a nesympatický protagonista, připomínající kombinaci mladého Vina Diesela a Martina Veselovského, kterému se nedaří dopolknout nudli. (22.05.2018)

Irácká kombinace Vina Diesela a Toma Hardyho má skoro všechno, co si jen člověk může přát – dobře ohodnocenou práci, hezký domov, potomka na cestě. S násilím se setkává pouze na operačním sále, pokud mu na něj položí nějaký výsledek zločinu. Je totiž kardiochirurgem, u kterého ovšem cítíme, že začátky v cizí zemi zřejmě nebyly snadné. Přesto se vydrápal coby přistěhovalec nahoru. Jenže právě přišel o bratra, který se zapletl s nesprávnými lidmi. První půlhodinka je výborná. Vnímáme chladnou atmosféru Kodaně, migranty (rodiče hlavního hrdiny), kteří se ani po několika dekádách nedokázali v nové společnosti začlenit, i pocity viny za bratrovu smrt. A pak to přijde. Policie je „nečinná“, a tak se chlapík v bílém lékařském plášti vydává zjistit, co se vlastně stalo. Osedlá motorku, pomaluje si ksicht a nutí diváka vypnout mozek. Protože se začne chovat jako idiot a ohrožovat i vlastní roky budované rodinné hodnoty. Pochybností o tom, zda je správné, že se vydal na cestu, na kterou se vydal, se nedočkáme. Zvlášť od chirurga, tedy člověka, který život zachraňuje, než bere. Přerod v chladnokrevného mstitele je tak dost zjednodušující a těžko uvěřitelný. Ve výsledku prázdný revenge thriller, ač řemeslně velmi dobře natočený. (30.06.2018)