New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Scorsese - Hodně slabá love story mezi uznávaným umělcem a mladou dívkou. Atmosféra není vůbec špatná, ale vzpomenu si maximálně na jednu píseň, která zazněla na konci povídky. Coppola - Povídka od Coppoly už byla trošku lepší, ale působila na mě až moc pohádkově. Allen - Povídka od Allena je jednoznačně nejlepší. Přináší nám vztah mezi matkou a synem. Zpracování je zajímavé a příběh je docela poučný. Celkově mi tenhle film přijde zbytečný, ale na druhou stranu chápu, že tyhle tři režísérské legendy chtěli spolu natočit film o milovaném New Yorku, kde se většina jejích filmů odehrává. ()
V jednom z komentářů na imdb je tato kompilace tří příběhů popsána slovy "the good, the bad and the funny" - těžko napsat cokoli výstižnějšího... Prostřední Coppolova povídka je opravdu špatná. Snobské prostředí, v jeho centru přemoudřelé děcko, zkrátka nic zajímavého, nic neobyčejného. Poslední ovídka Woodyho Allena je opravdu skvělá. Se svým nezaměnitelným humorem v nebeské nadsázce trefně a (dů)vtipně popisuje téma reálnější než by si spousta lidí byla ochotna připustit. Scorseseho povídka, ač přichází jako první, je vrcholem této kompilace. Jedná se o prvotříndě natočenou studii dvou charakterů ve zvráceném a přitom ne až tak nereálném vztahu. Na protagonistech je fascinující, že i přes zjevnou absurditu příběhu, ztělesňují naprosto reálné archetypy skutečných lidí pohybujících se mezi námi... Bohužel. 7/10 ()
Najsilnejšia poviedka je tá od Scorseseho. Rosanna Aquette je bohyňa a celé to prostredie high society v hlavnej úlohe s talentovaným introvertom Noltem funguje. Potom príde Coppola s detským príbehom, ktorý by mi nemohol byť viac ukradnutý. Hlavná hrdinka je doslova neznesiteľná. Allen naproti tomu prináša typický príbeh, ktorý má mnoho úsmevných miest ale je to skrátka Allen. Neprináša to nič nové. Scorsese - 70%, Coppola - 30% a Allen 60% ()
Taková zajímavá směska tří různorodých příběhů, které spojuje prostředí New Yorku, ale jinak vlastně skoro nic. Scorseseho příběh o skvělém malíři, který tak trochu využívá svého zavedeného postavení k získání mladých a hezkých "učednic" vyčnívá hlavně herecky, hudebně a krásnou kamerou (70%). Coppolova epizoda o slečně z bohaté rodiny, která má skoro všechno, co si zamane je taková trochu pohádka, no... trochu víc. Na mě působila až moc optimisticky (a to už je v mém případě co říct ;-)) a sladce (60%). Závěrečný Woody u mě jednoznačně vyhrál, jeho satira na příšernou matku je kouzelná, vtipná a trefná (80%). ()
,,...JA TOMU JEDNODUCHO NEVERÍM, CHÁPETE? JA SOM ČLOVEK, KTORÝ VERÍ VO VEDU A LOGICKÚ RACIONÁLNU ÚVAHU." ,,JASNÉ, ZATIAĽČO SA VAŠA DRAHÁ MATKA VZNÁŠA NAD NEW YORKOM." __ Ako napísali iní, každá z troch poviedok nesie svoj osobitý rukopis a hodnotiť ich ako celok je by bolo neobjektívne. Strednú cestu napokon volím z dôvodu, že prvé dva príbehy možno hodnotiť iba čisto priemerne, čím znižujú výsledný rating tretej, najlepšie napísanej poviedke. Oceňujem, že všetci režiséri povolali ku spolupráci kameramanské esá a zabezpečili hviezdne herecké obsadenie. Zdatný cinefil isto dokáže aj bez úvodných titulkov priradiť daný príbeh k príslušnému režisérovi. Scorsese sa pozná na základe výberu hudby a tiež prácou s kamerou a strihom. Coppola zase v sebe nezaprie talianske korene a snahu o špecifickú, miestami magickú vizualitu. Allen však vychádza ako jasný víťaz vďaka prepracovaným dialógom a finálnej pointe a tiež prirodzene pôsobiacimi prvkom magického realizmu v postave matky zasadenej do newyorského prostredia. Pritom išlo o moje prvé zoznámenie sa s jeho tvorbou a nepochybne mu budem v budúcnosti venovať svoj divácky priestor. (2420. hodnotenie, 161. komentár k filmu) ()
Reklama