Povídky z New Yorku

zajímavé povídky v pořadí skvělá, slabší a dobrá, tak bych to nějak shrnul... vpodstatě se na tom koukám většinou shodneme :-) scorsese byl jednoznačně nejlepší, tam asi není co vytknout; coppola je bohužel z trojice nejslabší a jeho příběh jsem solidně prozíval... no a allen... no jo no :-) allen. 70%. (22.11.2008)

Jedno město. Tři režiséři zvučných jmen, tři povídky ze života místních obyvatel. První příběh (Martin Scorsese - Životní lekce / Life Lessons) vypráví o slavném malíři, který až fanaticky miluje svoji mladou asistentku a múzu v jedné osobě. Jejich vztah je však nevyvážení a oba protagonisté trpí. Ve druhé povídce (Francis Ford Coppola - Život bez Zoe / Life without Zoe) se ocitáme v až fantastickém světě malé dívky, kterou její bohatí rodiče doslova nechali na pospas sobě samé. Mladá slečna má doslova vše, na co si vzpomene, ale to co jí opravdu chybí, jsou její vlastní rodiče, kteří na ni nemají čas a jsou stále na cestách. Poslední kousek (Woody Allen - Oidipus dnes / Oedipus Wrecks) je o vztahu dospělého muže a jeho matky, jež ho neustále pronásleduje. Při kouzelnickém vystoupení záhadně zmizí a jestli si syn myslí, že se jí konečně zbavil - velký duch (či co to je) jeho matky se stejně záhadně objevuje na newyorském nebi. Tři slavní režiséři se podíleli na tomto nesourodém dílku. A ač jsou to jména, která by měla zaručovat přinejmenším dobrou podívanou, tak se někde něco muselo pokazit. Pravda, při první povídce mě ke konci již lehce začalo hrabat na mozek, druhou jsem si myslela, že už mi hráblo úplně, ještě, že poslední přinesla kýžené odlehčení a zahojení rozdrásaných nervů. Vztah malíře a mladé holky je divný, nechápu, jak by ve skutečnosti mohl někdo tohle všechno vydržet, naopak mi přišel celý příběh zbytečně dlouhý a bez většího nápadu. Druhý příběh se mi už vůbec nelíbil a to, že končí v Římě odporuje názvu celé téhle maškarády (konkrétně v této jedné povídce). Pošramocenou reputaci tady velice skvostně napravuje Woody Allen, který je zárověň i v hlavní roli syna naprosto vynikající, vtipný. Jakoby věděl, že po tom všem, co předvedli kolegové, musí přijít s něčím bombastickým. I když je příběh lehce fantastický a nereálný, vše dohání svou odlehčeností, humorem a naprosto dokonalou obří matkou na obloze. Za to třikrát díky a zbytek už nikdy více. (09.09.2012)

Z prvních dvou příběhů mi bylo fyzicky na zvracení. Nemůžu se rozhodnout, který byl více debilní. Každopádně nic srovnatelně debilního jsem dlouho neviděl. Nechce se mi věřit, že je měli na svědomí takoví velikáni jako jsou Scorsese a Coppola. Na Scorseseho příběhu byla dobrá pouze hudba. Na Coppolově příběhu nebylo dobrého vůbec nic. Od předčasného ukončení svého trápení mě držel fakt, že se jedná o tři příběhy, tudíž pokud vás jeden krajně irituje, máte stále naději, že ten následující bude lepší. Celé to zachránil Woody Allen, jehož povídka o komplikovaném vztahu s maminkou vypadala vedle těch dvou paskvilů jako mistrovské dílo. Jako jediná měla myšlenku hodnou filmového zpracování a jako jediná disponoval nějakým tím humorem. Allen si se svými kolegy vytřel tu část těla, kde končí záda a začínají nohy. Zrekapitulujme si to. Scorsese - Odpad! Coppola - Odpad! Allen - 3 *. Dohromady 1 *. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka mat.ilda. Výzva se týká právě Woody Allena a trošku mě mrzí, že mu pánové zprznili svými režisérskými omyly doposud velice kvalitní hodnocení. (26.01.2017)

Film ma necely dve hodinky, takze jsou jednotlivy povidky dlouhy zhruba tech 40 minut, coz jim prospiva, v delsi stopazi uz by to asi nefungovalo. Prvni povidka Scorseseho o zarlivym maliri a jeho asistence mi prisla takova strasne lacine vypadajici a pribeh je strasne jednoduchej, jenze to proste funguje, navic kamera a strih sou dokonaly, takze se jedna o hodne kvalitni drama, i kdyz ty neustaly hadky a vecne rvouci hudba uz byly misty otravny. Nicmene Nolte skvelej. Druha povidka od Coppoly na me pusobila jak nejaka pohadka. Vsude samy bohaty rozmazleny deti hrajici si na dospeli se daj skousnout jen kdyz se to nebude brat moc vazne. Spatny to nebylo, ale nic extra a hra na fletnu nejvetsiho fletnisty mi prisla spis hnusna nez uchvatna. Treti povidka je nicmene daleko vetsi kalibr nez predchozi dve. Allen rozjede pribeh o otravny mamince, ktera nejprve ve vsem radi a vse kritizuje, aby se posleze presunula na oblohu a kritizovala jeste vic ve velkym a mela jeste vic posluchacu. Do toho naprosto dokonalej Allen a film navic v druhy polovine spis pripomina nejakou blaznivou komedii. Vic jak 40 minut by to asi nefungovalo, ale takle to je dokonala sranda. Celkove jsou ty povidky tak na 4*, 3* a 5*, takze celkove dam ctyri. (06.02.2009)

Tak pěkně popořadě. Scorsese zkusil udělat něco zajímavého, ale nedotáhl to do konce. Spousta hudby, malování, dialogy o lásce a přiměřené tempo pro naši schopnost empatie do psychologických operací hlavní dvojce, to vše je pěkné, ale v klimaxu nějak Životní lekce nic moc negraduje a především nikam nevede. Scorsese si chtěl patrně pouze zkusit jak mu povídková stopáž bude vyhovovat a docela mu to vyšlo, nicméně nějaké ALE tam pořád zůstává. Coppola. Co napsat o Zoe? Snad jenom, že větší paskvil už ani nejde vymyslet. Chaos, trapnost, divnost, to vše by mě normálně bralo, ale musím vidět, že pod těmi záběry opravdu bují něco jiného, než pouze záběry samy o sobě. Zkrátka neskutečná volovina, nehledě na to, že finále filmu signalizující, že rodinka typu PANEBOŽE je opět pohromadě jaksi postrádá smysl, pokud se odehrává v Řecku a nikoliv v New Yorku, název celého snímku je Povídky z New Yorku doprdele, tak proč zakončovat povídku v cizině? Hrůza! No a Woody Allen to celé maličko zachraňuje, nicméně 45 minut je pro něj zoufale málo, aby dokázal vykonstruovat naprosto komplexní film se vším všudy co na něm máme rádi a co dostává do všech svých filmů. Abych to nějak zesumarizoval, dodám snad jen to, že jako celek působí New York Stories jako schizofrenický patvar a každý z trojice velkých režisérů by se měl držet celovečerních záležitostí a přestat se snažit hustit něco, co prostě a zkrátka hustit nejde. (08.09.2012)