Le foto di Gioia

Po repete mi to nepřišlo tak úděsné, dokonce mě to i bavilo. Hudba mizerná (až na titulní skladbu) a generická. Děj rovněž naprostá klasika, kde Bava jede přesně podle vzoru otce, který žánr defacto definoval. Odhalení vraha překvapivé bylo, ale celé mi to přišlo tak nějak bez emocí, a to mě vždy zamrzí, protože to posouvalo žánr gialla vždy o stupínek výše. Bava se snaží o jistou originalitu a částečně mu to i vychází v podobě monstrózních masek. U toho to taky ale bohužel končí. Mohl to třeba trochu rozvést? Chování postav hloupé a zase zafungovala deus ex mašinka, kdy přesně kdy telefon zazvoní a v něm se ozve inspektor, že se naše modelka nemá hlavně přibližovat k jisté postavě, ta se v tu chvíli objeví za dveřmi a potřebuje s ní mluvit. Vražedné scény nebyly šokující, bohužel nebyly ani dost explicitní a krvavé a člověk si říká proč třeba takové zapíchnutí vidlemi nemohlo vypadat podobně jako v o několik let starším Prowlerovi. Ono totiž toho není moc dalšího kromě nahoty, co by snímek mohl nabídnout. (20.05.2020)

Párkrát se člověk lekne, párkrát se bude i bát, bude obdivovat krásné exteriéry i interiéry, někde si bude říkat "co to kurva je?" (především když komisař prohlásí "vypadá to, že to je ten samý vrah" po tom, co objeví asi 4 fotky s mrtvými těli, všechny na stejný způsob) a to je asi tak všechno. Nic extra, ale dá se to. Tady mi překvapivě držka Eastman moc nevadila. (30.06.2020)

Giallo Lamberta Bavy se odehrává v zákulisí vydavatelství erotického časopisu Pussycat. Někdo začne vraždit modelky, které pro časopis pózují a aranžovat jejich mrtvoly, které potom vyfotí a fotky pošle vydavatelce časopisu. Po pár dnech se mrtvoly vždycky někde najdou. Vraždy z úhlu pohledu zabijáka jsou vcelku originální psycho, hlavně mord se včelami nebo vražda u bazénu. Každé zabití se odehrává za doprovodu metalové hudby a výrazných barevných efektů. Potěší i známé tváře z Bavových Démonů (film připomíná i jeden hudební motiv), nebo George Eastman a Daria Nicoldi, ale z šedi průměru ho nevytáhnou ani obrovské dudy Sereni Grandi. (26.12.2018)

Lamberto Bava ma málokedy vie prijemne prekvapiť a tu sa to prekvapenie nekonalo. Je to len priemerne giallo bez zaujímavých vrážd a s dosť neoriginálnym dejom. I keď je tu niekoľko znamych mien, nezaujala žiadna z nich, hádam len S. Grandi, ale tiež nie výkonom, ale niečím iným. Malo vražd, troska atmosféry a skoro vobec napätie, je to slabá bilancia na môj obľúbený sub-žáner. Killer ma prekvapil, mal som nejaké tipy, ktoré mi pri iných giallach vychádzajú, tu ale nie. Lenže i tak sa nemôžem ubrániť, že to bolo hlavne kvôli zmiatnutiu divákov, lebo pravé tento killer sa do tohto konceptu hodil najmenej. Len kvôli Darii dávam tu 3*. (15.01.2021)

Začiatok je uchádzajúci, dobre nastolené tajomstvo, sexy fotenie pri azúrovo modrom bazéne a následne surreálna vražda hrajúca farbami ako u Argenta. Bohužiaľ neskôr je Bava viac zahľadený do ohromného poprsia Sereny Grandi, než do budovania napätia a rozvíjania tajomstva. Nespasí to ani klimax, ktorý trpko pripomína Bavov starší kúsok Blade in the Dark. (24.05.2020)