P.Ě.S.T.

Stallonova odborářská pěst, která je vždy připravena hájit zájmy všech truckerů, mne mile překvapila!! Jde o Stallonův herecký koncert ve zcela výjimečné, netradiční roli. Skvěle vystižený moment "tenkého ledu", který odděluje dobré úmysly a křivdu! Opět skvělá hudba B.Contiho! Nebýt příliš dlouhé stopáže, která Vás po hodině a půl hodí do kouta, aby si Vás patnáct minut před koncem vyzvedla a uštědřila Vám ránu pěstí přímo na solar, byl by to skvělý adept na pět hvězd! (18.12.2010)

Odborářské drama z období 30.let. Už to, že Stallone má hlavní roli mě trochu děsilo. Sice ho mám rád,ale tohle není jeho parketa. Opět je spoluautorem scénáře a opět se jeho postava chová jako naprostej křupan, obdobně jako v prvních dvou filmech o Rockym. Ani Jewison nebyl zřejmě ve své kůži, jeho režie je naprosto mdlá a nezajímavá. (29.05.2010)

32-ročný Stallone v roli odborára je najväčšou devízou filmu, ktorý by sa iste zapáčil aj vtedajším komunistickým pohlavárom. Nenažrané podnikateľské prasce versus poctiví odborári s jasným posolstvom poháhať. Sly sa spolupodielal aj na scenári a najviac to vidno v úvode, ktorý pripomína jeho režijný debut Cesta k raju. Scény, kde sa odborári vyzbrojení bejzbalkami dostávajú do potýčky s policajtami a 'poriadkovými silami', patria k tomu najlepšiemu vo filme. Film sa v polovici skokovo dostáva do 50-tych rokov a výrazne sa mení aj jeho feeling, ktorý pripomína skôr uhľadenú politicko-mocenskú hru okorenenú o mafiánske praktiky. Ukazuje sa, že aj tí najväčší poctivci môžu byť nakoniec zlomení. Tu už prichádzajú aj menej záživné pasáže, stále si však dokáže udržať dostatočnú pozornosť. (11.03.2019)

Sylvester Stallone umí hrát (zahoďte předsudky a podívejte se třeba na skvělého Oskara), a proto se už v roce 1978 rozhodl dokázat, že úspěch Rockyho nebyla žádná náhoda a že na něm měl jeho talent velký podíl. Světe div se, P.Ě.S.T. dopadla dobře i navzdory tomu, jak dlouho trvá než hlavní hrdina někoho praští, a že kromě těch obličejových neukáže ani kousek svalu. První hodinu se na Stalloneho dobře dívá, jde si tvrdě za svým, je sympaticky prostý a nejde mu nedržet palce. Navíc režisér Jewison uměl navodit dobovou atmosféru a obě bitky mezi odboráři a fabrikanty natočil velmi sugestivně. Velký problém však přišel se skokem o téměř třicet let vpřed. Amerika se změnila, změnily se domy, automobily, hudba... Ale Stalloneho postava téměř ne. Nechápu, proč mu maskéři nepomohli více, protože třicátník dost dobře nemůže zahrát padesátníka jen nabarvenými šedinami, huhňáním a jiným držením těla, ač se snaží sebevíc. Masky, třeba jen umělé vrásky, přece nejsou podfuk, hercům mají pomáhat (například De Nirova fascinující proměna v Tenkrát v Americe nebo vlastně jakákoliv role Petera Sellerse) k lepším výkonům a divákům k nezapomenutelným zážitkům, kterým mohla P.Ě.S.T. klidně být. Tři a půl. (21.01.2015)

„Jedinou účinnou odpovědí na organizovanou chamtivost jsou organizované odbory.“ (Thomas Donahue). „Odbory jsou organizace, která bojuje za to, aby stále více lidí za stále více peněz stále méně pracovalo.“ (Michael Schiff). No a teď si vyberte.. Jewisonův snímek inspirovaný činností druhého nejznámějšího odborového předáka na světě Jimmyho Hoffy (první je samozřejmě Richard Falbr), u kterého ani seškrtání původního Eszterhasova čtyřsetstránkového scénáře nezabránilo občasné utahanosti a sterilitě. Stallone v emočně vypjatých momentech slabý a nevěrohodný, až se chvílemi nabízí, že jeho obsazení a konec konců i ten proletářsko-boxerský název nepokrytě těží z čerstvého úspěchu Rockyho.. (30.12.2016)