Režie:
Norman JewisonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Haskell WexlerHudba:
Quincy JonesHrají:
Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson, William Schallert, Beah Richards, Kermit Murdock, Matt Clark (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (243)
Sedmdesátá léta. Na cestách jezdí staré plechovky. Šerif je number one, klobouk zaražený do čela a Ray Ban na očích. Všude zní soulový král Ray Charles a country muzika. Rasová diskriminace vrcholí. Takhle nějak si představuji tu „pravou“ Ameriku. Oscarová podívaná In the Heat of the Night tohle všechno nabízí a rasový podtext ho vynesl do nebes, protože hlavně začátek ukazuje, že stačí být černoch a usvědčí vás klidně z vraždy. Při scéně, kdy je Virgil poprvé na stanici a ukazuje se, že je policistou mi naskočila kusí kůže. Jeden z nejsilnějších momentů. Hledání vraha a usvědčování nepravých ubíhá hodně rychle a závěr jsem předpovídal. Šerif byl hodně velký poleno, až nerealisticky, ale Rod Steiner se svým parťákem v ústech (žvýkačkou) si sošku zasloužil, výborná role střižená přímo na tělo. Hodně dobrej thriller s pokrokovou kamerou. Přesto jenom hodně dobré tři. ()
V ŽÁRU NOCI neuchvátí svojí prostou kriminální zápletkou, ta je jen pozadím k sílné reflekci amerického jihu, který měl i v 60. letech ještě daleko k rasovému smíření. Věřím, že Norman Jewison tehdy píchnul do vosího hnízda, pokud se V ŽÁRU NOCI promítalo ve Spartě, Mississippi (pro účely filmu se jedná o fiktivní místo), muselo by místní kino přinejmenším shořet nenávistí. ()
Mysteriózní? Ale no tak! Vždyť je to přeci poctivá kriminálka ze staré školy, která je však přeci jen v něčem jiná. Nudit se rozhodně nebudete, ať už jste fanda kriminálek anebo fanda intelektuálských dramat. Tvůrci měli šťastnou ruku při výběru šerifa - Steigerův výkon je dokonalost sama. O Poitierovi není třeba slov - zaručená kvalita. 9/10 ()
„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% ()
Sem tam zvyknem v Slovenskom rozhlase natrafiť na "Pálenicu" Borisa Filana, ktorého počúvam rád. Nedávno jednu celú reláciu venoval svojmu najobľúbenejšiemu filmu- In the Heat of the Night, ktorý tradične svojsky podrobne opísal a na film ma dokonale navnadil. Bavilo ma počúvať jeho obľúbené scény, jeho chválu na český dabing, v ktorom ho má napozeraný i jeho najobľúbenejšiu vetu, ktorá mimochodom znie: "Jakpak vám tam říkají?...Říkají mi pane Tibbs!" Oscarový film má i dnes stále čo ponúknuť. S. Poitier na seba nepochybne strháva pozornosť, ale Rod Steiger je v tomto filme nezabudnuteľný. Najskôr plný nenávisti, neskôr si všimne, že ten čierny inšpektor je naozaj trieda a začne svoje rasistické názory mierniť. Moja najobľúbenejšia veta: "Ja poznám zákony štátu Mississippi!!!" Rod Steiger je v tomto filme vážne skvelý. 80%. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (29)
- Distribútori taktiež váhali, či majú premietať snímok v južných štátoch kvôli jeho zameraniu, nakoniec tu bol uvádzaný v kinách a žiadne incidenty neboli zaznamenané. (classic)
- Komplikácie boli s piesňou "Lil’ Red Ridin’ Red Ridin’ Hood" od skupiny Sam the Sham & The Pharaons, na ktorú mal vo svojom bistre tancovať Ralph Henshaw. Nakoniec nedošlo s autormi k dohode a Anthony James, predstaviteľ Ralpha, si v jukeboxe pustil "Foul Owl on The Proso" od Quincyho Jonesa, ktorú spievalo duo Boomer & Travis. (classic)
- Sidney Poitier (Virgil Tibbs) počas nakrúcania ihneď dostal niekoľko vyhrážok, takže nakoniec spal s pištoľou pod vankúšom a vo finále produkcia práce prerušila a vrátila sa späť do Illinois (classic)
Reklama