Příběh služebnice

Z The Handmaid's Tale mám trochu rozporuplné dojmy. Hoci dystopický svet republiky Gileadu nepôsobí úplne nezmyselne, rozhodne nepôsobí ani uveriteľne. Je to aj vina tvorcov, ktorí dávkujú informácie o fungovaní tohto systému až príliš pozvoľna a miesto toho hrajú prím vnútorné monológy ústrednej postavy a dôraz je kladený na všadeprítomnú depresiu podporenú občasnými drsnejšími scénami. Samotné dianie navyše občas riedi aj zbytočne pomalé tempo a neustále detailné zábery na tvár utrápenej hlavnej hrdinky. Samotná látka je pritom dostatočne silná a zaujímavá, nie som však na sto percent presvedčený, že ide o ideálny spôsob ako spracovať podobný sociálny komentár. 70% (19.06.2017)

Nemohol som si zvyknúť na tempo seríalu. Navyše mi liezla hlavná hrdinka v prvých 2- 3 epizodach neuveriteľne na nervy! Potom, ako som sa nejako prekúsal k ďalším epizódam, začala ma baviť psychologická hra, ktorá sa tam postupne rozohrávala. No a pocit, že si idem ráno zabehať a odrazu by ma sundali nejakí čierni kukláči, je dosť desivý! Mno...uvidím, ako sa rozohrá 2ka, hoci sa priznám, bohvieako sa mi do nej nechce. (17.05.2018)

Násilný seriál, zbytočne surový, bezútešný a temný. Hutnú atmosféru vytvára toto všetko spolu s hudbou, no diktátorsko – sektársky princíp v stave beznádeje je úplne na nič. Nepáči sa mi námet a pekné herečky sú skryté pod čepcom v blbých kláštorných uniformách. Nie je sa na čo pozerať. Herecky ale možno vyzdvihnúť hlavnú predstaviteľku Elisabeth Moss. Avšak žiadna časť nekončí tým pocitom, že chcem pozerať ďalej. (07.09.2017)

První série výborná, druhá, hlavně zpočátku, ještě lepší. Ke konci jsme se ale dočkali dalšího umělého natahování. Jen doufám, že tvůrci ví, co dělají a ze seriálu se nestane překombinovaná sračka, vytvořená z honby za zisky. Ale zpátky k tomu, co už jsme měli možnost vidět. Handmaid's Tale je seriál, který Vám buď sedne a budete z jeho sledování úplně mimo, nebo ho budete nenávidět. Nejdříve jsem směřovala k tomu druhému případu, protože se mi scénář po zhlédnutí prvního dílu zdál nesmírně přitaženej za vlasy, každopádně jsem vytrvala a netrvalo dlouho a změnila jsem na seriál názor. Nejdřív na mě působilo všechno brutálně nereálně až hloupě, ale pak jsem se zamyslela nad tím, co všechno se dělo v minulosti, nebo se stále děje na některých místech naší planety. Ne, zřejmě nikdy nebude existovat země ve kterém by to vypadalo přesně tak jako v Gileádu, ale tenhle utopistický stát nám může připomenout, jak snadné je lidi postupně zbavovat jejich práv, pomalu a plíživě, tak, že si toho všimnou, až když už je pozdě. Může nám připomenout, jak se z náboženství může stát nebezpečná zbraň, která lidem vymeje mozky, připraví je o kritický myšlení a jejich dříve běžná práva a potřeby se změní v kacířství. Seriál je navíc doslova prošpikovaný neuvěřitelně brilantníma hereckýma výkonama a jeho atmosféra je tak temná a skličující, že budete při sledování trpět společně s hlavními postavami. Ano, určitě to není seriál pro každého, koukat se na Handmaid's Tale se dá vlastně přirovnat ke každotýdennímu psychickýmu mučení, ale možná si při sledování s postavama vytvoříte tak pevný pouto, že jim prostě taky budete muset fandit až do konce. Doufejme tedy, že třetí série nezažije žádný strmý scénaristický propad a kvalita bude i nadále stoupat, nebo se alespoň nebude snižovat. Jsem ale trošku skeptická, protože Handmaid's Tale nevidím jako materiál na velký počet sérií, ale předpokládám, že z ní Hulu bude chtít vytřískat ještě hodně peněz a tak se dočkáme umělého natahování. Snad se mýlím. UPDATE: Při sledování třetí série bohužel musím snížit hodnocení. Seriál už fakt kriticky volá po ukončení, místo toho byl obnoven pro čtvrtou sérii.../Čtvrtou sérii si moc nepamatuju, tak asi nebyla zrovna výjimečná, ale pátá mě překvapivě zase dost bavila, i když člověk musí občas hodně přivřít oči nad nelogičností zápletek. Těším se na šestou a poslední sérii. (15.07.2018)

Když teplá večeře, vychlazený lahváč a vyžehlená košile přestanou být denní samozřejmostí, protože dětského pláče a použitých plen začne podezřele ubývat, je potřeba sáhnout po prověřené sbírce Starého zákona a vykuchat z něj pár apokryfů, které se tak účelně neohýbaly ani za časů inkvizice. Té kritice, která se na to především zprava hodně snáší, úplně nerozumím. Ženský kvintet za kamerou na to jde velmi přízemně a citlivě. Společenská apokalypsa je vlastně až intimní záležitost, kdy se události kolem dějí jaksi mimochodem a divák se modlí za to, aby viděl víc, přičemž se ale bojí, že při globálnějším měřítku se to rozpadne. Z mého pohledu to ale neskutečnou vnitřní dynamiku bere především z toho, že žádná jiná dystopie, co pamatuju, nešla tolik na dřeň pokrytectví, které automaticky všechny totalitní systémy provází. Bublá to pod povrchem dokonale, ale návštěva Jezábel to definitivně vystřelí do pozice žánrové události, která si apokalypsu dovede představit i bez jaderného spadu. (20.11.2017)