Richard Jewell

„VĚŘÍM V ZÁKON A POŘÁDEK. JEN JSEM DĚLAL SVOJI PRÁCI…“ /// Co může být zajímavýho na chlápkovi, kterej našel v parku bombu a nahlásil to? Zachránil životy, ALE bude to stačit na celovečerní film? Na začátku jsem prostě nečekal, že toho je na tom příběhu tolik k vyprávění. Prostě Amerika. Země, kde se z každý kraviny okamžitě rodí národní hrdinové, nebo vyvrhelové společnosti. Jestli máte rádi Eastwoodovskou vypravěčskou poetiku, zajímá vás, jaký to je, když vám do života vlezou federálové, tak tohle musíte vidět! Ten příběh je totiž dobrej a on je výbornej vypravěč! Víc jsem se rozepsal TADY! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Článek od novinářky Marie Brenner s názvem „Americká noční můra: Balada o Richardu Jewellovi“ jsem nečetl. 2.) Furt nevím, co všechno se dá získat za kus prochcanýho masa. 3.) Thx za titule „tomik1976“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (20.02.2020)

Skvěle odvedená filmařská práce pod pevnou rukou, jak máme od devětaosmdesátiletého Eastwooda rádi. Děj nepřekvapí, vlastně si na začátku dokážete domyslet, jak to celé zákonitě musí dopadnout, ale o to tu vůbec nejde, Clint Eastwood dokáže vyprávět na ploše více než dvou hodin lidský příběh, od nějž prostě nechcete odtrhnout oči. Richard Jewell jako snílkovský ňouma, který co chvíli sice šlápne dost vedle, ale jak se říká, srdce má na správném místě, si rozhodně i srdce diváků získá. Jeho představitel Paul Walter Hauser tvoří s dravým právníkem Sama Rockwella strhující dvojku. (23.01.2020)

Clint je bombarďák, jeho pozdní tvorba mě dokáže nadchnout. Film vnímám jako důležitý, poněvadž: satisfaction, kterou uvidí mnohem více lidí, než jen ti, kteří tenkrát sledovali americké zprávy. Označit někoho veřejně za zločince, teroristu (v jiných případech za násilníka, pedofila...), zničit mu tak pověst i život a i když je dodatečně očištěn, nikdy už to nebude jako dřív, protože přece "na každém šprochu pravdy trochu", je něco strašného. Takové věci se dějí pod zástěrkou "děláme si jen svoji práci" nebo "veřejnost má právo na informace", síla sdělovacích prostředků je mnohdy ke zvracení, zvláště pokud se pustí do člověka mentálně mírně zaostalého, který ve své posedlosti uniformovanou profesí zachránil životy mnoha lidem. Který to sice možná udělat mohl a ano, je to divný pavouk, který chce být zajímavý, ale dokud mu to není prokázáno, měla by se tak trošku držet pec. A je mi jedno, jestli chtěl Clint nabít Trumpetovi nebo co to má být, názor mám na toto stejný. Jasně, podezření padá na řadu lidí, přítomné nevyjímaje, ovšem co se semlelo tady? Masakr. Vybabrávání s jednoduchým, bezelstně upřímným člověkem, zneužívání pravomocí i jeho dětské naivity, poškození pověsti, psychický zápřah jak pro něj, tak pro starší maminku, která krom toho, že byla vykreslena jako slušná, pracovitá paní, jistě za sebou měla velmi těžký život se svérázným synem. Neznám reálný příběh, nevím nakolik to Clint přifintil, ale řekla bych, že taková paní, v podání úžasné Kathy Bates, byla jistě ráda, že jejich život fungoval jakž takž v normálních kolejích. Richardovo excesy musely být otravné, náročné, přestože úsměvné, čili v měsících, kdy byli oba pod ostrou mediální masáží, v obležení televizními štáby, kdy jejich dům obrátily domovní prohlídky naruby, divím se, že to vůbec přežila. Toto by dohnalo k sebevraždě kdejakou silnou osobnost. Její víra v syna byla obdivuhodná a rozhodně se nelze opírat o "vím, že jsem nevinný, nic se mi nemůže stát." Sam Rockwell si v roli právníka střihl roli dalšího ultrasympaťáka, mám toho chlapa ráda a stupňuje se mi to, chlapík v hlavní roli nesmírně zajímavý, chvílemi dojemný, ... jen ty slzy přepičatěle ambiciózní, neurvalé novinářské hyeny mě tam zamrzely, nepůsobily přesvědčivě. Nebýt toho, jdu do plných. Silný příběh, pěkný film. (08.02.2020)

Jak se z národního hrdiny stane nepřítel číslo 1. Clint Eastwood sice stárne (na jaře mu bude 90 let!!), ale nepolevuje. A znovu je velmi intenzivní. I samotné bezmála třicetiminutové čekání na nemilou událost z koncertu v průběhu letní olympiády má tempo, tah na bránu, diváka vtahuje. Následuje několikeré selhání profesní etiky (začne to u Olivie Wilde, následuje dalšími senzacechtivými novináři, všemu předchází kroky zoufalých agentů, kterým při vyšetřování chybí stopy). Od začátku víme, že prosťáček Jewell pachatelem není, kromě úkonů FBI i tlaku médií sledujeme dopad na sekuriťákovu matku. Do široka rozkročené polohy morálky jsou zajímavé a hlavně fungují, samotná práce novinářů a agentů má naopak podivný vývoj a chtělo na tom ve scénáři ještě (docela dost) zapracovat. Baví naopak přestřelky s právníkem v podání v posledních letech nesmírně zajímavého Sama Rockwella. Vitální Eastwood si vybral další z reálných životních osudů, ač jsme o nějakém Jewellovi kdysi slyšeli, dávno jsme zapomněli (stejně tak vyzdvihl nouzově přistávajícího pilota Sullyho, hrdinský čin ve vlaku mířícího do Paříže nebo „hrdinu“ v podobě nejúspěšnějšího amerického odstřelovače v Iráku). Jeho hon na moderní čarodějnici má své momenty, je poctivý, i když tentokrát se o nějaké překvapení nebo silnou pointu nesnažil. Snažit se měl ale víc v otázce emocí, to bych mu vytknul. Možná se sluší připomenout, že pachatel stojící za výbuchem, po kterém zůstali mrtví a přes 100 zraněných, spravedlnosti unikal více než pět let. Pravicový extremista nakonec dostal doživotní trest. 75% (10.02.2020)

Za mě lehčí zklamání. Tenhle film jede tak trochu na jistotu, není v něm pořádná jiskra, ani napětí a děj je předvídatelný už po přečtení obsahu. A tak jen za Paula Hausera a vzhledem k faktu, že je to zatím poslední, Clintův film napálím slabou čtyřku. Pokud natočí ještě něco něco lepšího, šup dolů, ale na to si budeme muset ještě počkat. Pevně doufám, že maximálně do konce letošního roku.... (20.01.2021)