Jak dopadají zoufalci?

Navázat na tak intenzivní film, jakým je Once Were Warriors není vůbec záviděníhodná situace. Běsnění Jakea Hekeho, který se z milého a milujícího chlapíka změnil v mžiku oka v monstrum, pohltilo první díl takovým způsobem, že šokovaný divák do závěrečných titulků doslova nedýchal. Temná a depresivní atmosféra bezútěšnosti s druhým filmem pomalu mizí a nastupuje tradičnější rodinné drama o vypořádání se s vlastními běsy a touze naleznout odpuštění. Jedná se ale o skoro stejně silný zážitek -- a to hlavně díky Temuera Morrisonovi, který v té hrozivé hordě svalů nachází nepatrné kousky citu a pomalu dostává sledujícího na svou stranu. Celý první film je Jake člověk semletý chlastem, vlastní neukotveností a nulovou sebeúctou, která jej žene do záhuby. Na konci druhého dílu je to člověk snažící se nalézt správnou cestu a uvědomující si svou ztrátu ... stále zoufalec, ale rozhodně bojující ... (18.07.2008)

Ohromně se mi líbilo jak vlastně ošklivě byly oba tyto novozélandské filmy natočeny - stejně špinavě jako ona doba, ono prostředí. Kdyby se tohoto tématu chopil dnešní tvůrce, autenticitu by přebyly vymoženosti dnešní doby a kouzlo by se rázem vytratilo. Tím, jak je snímek trefně utvořený, má cesta chvály ale končí. Oproti nekompromisní, pochmurné a až depresivní jednotce, která mě v jistých sekvencích dostávala až do kolen, se nám po pěti letech dostalo pouhopouhého vyprchání nedodělané látky, ze které vzniklo rodinné drama bez větší emocionální struktury. Film by se navzdory svému předchůdci dal pustit, mimo několika krvavých či sexuálních scén, i menšímu dítěti, které by jej bralo jen jako obyčejný snímek o rozpadlé rodině. Ta absence Lee Tamahoriho zde byla hodně cítit, i tak jsem ale vděčný, že se agresor Jake vrátil ještě jednou, přestože ve velmi odlišné podobě. (04.09.2018)

What Becomes of the Broken Hearted je môj prvý kontakt s Novozélanským filmom a musím priznať, že som milo prekvapený. Temuera Morisson ako stroskotaný otec rozpadnutej rodiny je skutočne výborný. Život človeka v dobe, keď už nieje moderné byť hrdým bojovníkom a neustále pokusy sa zmeniť, končiace zväčša pri flaške, alebo bitkou. Nepochopený. Naozaj ma chytil za srdce a už sa teším na Once Were Warriors. (10.07.2005)

Je vidět, jak důležitý bylo pro první díl, že ho natočil Lee Tamahori. Tohle má možná skoro stejně silnej příběh (protože jde vlastně o - bohužel - logické pokračování příběhu z Kdysi byli bojovníky. Ian Mune se bohužel nedokáže tak obratně vyhýbat žánrovým klišé. Přesto pořád film, kterej stojí za vidění. (18.11.2006)

Takový trošičku nerozhodný cosi, co místo nabízejícího se přerodu Jakea sleduje spíše kriminalizaci odcizenýho synáčka. Atraktivita se dostavila, jelikož Maoři a jejich současnej svět jsou pro našince neoukoukaní + zavšivená komunita gangu chytá u protinožců obligátní "madmax feel" (všudypřítomná kůže, bordel a rozflákaný káry). Ergh, ale já bych radši ten Jakeův příběh, kurňa - a ten zůstal v náznacích (film je relativně krátkej a sleduje spíš Sonnyho dějovou linku). Plusem budiž fakt, že nedochází k žádný glorifikaci a výrazným satisfakcím - stále se klade důraz na fakt, že všechno vykonávaný dobro jen mírně hasí fatální důsledky činů Jakeovy brutální povahy a minulosti. V zájmu příběhu by bylo fajn, kdyby někdo zfilmoval i poslední část knižní předlohy. Což se už nestane - uplynulo moře času a stárnoucí Morrison (v obou filmech excelentní) dnes rozbíjí držky jako Boba Fett. (09.01.2022)