Špína

SPOILER! Myslím, že som bol dnes svedkom posunu slovenskej kinematografie na úroveň ostatných krajín V4. Vyzreté, prepracované a strhujúce spracovanie zaujímavej témy. Nevadí, že dialógy šušťali papierom. Oceňujem, že sa film celý čas zameral len na prežívanie Leny a nie aj na toho chlapa. To by asi oslabilo drvivý emocionálny účinok príbehu na diváka. Asi to mali nazvať "Do pi.e", lebo toto slovné spojenie sa tam opakuje snaď 100x. Dodáva to autenticitu a vystihuje bezvýchodiskovosť situácie. Až dnes som si na plno uvedomil, aká je Bratislava nevľúdna. (22.06.2017)

Silný a sugestivní filmový zážitek, který pro mě plně táhne výrazové herectví Dominiky Morávkové. Tu Leninu beznaděj fakt umí pouhým pohledem dotáhnout k dokonalosti a podkresluje tak celkový pocit z filmu. Pokud nebudu koukat jen na sociální důležitost filmu, tak mě trochu mrzí, že občas jako scénář dost zkratkuje a neobjasňuje důležité. I tak velmi silný debut, za který se Nvotová může chlubit. (21.01.2018)

„NECHCEŠ MI ŘÍCT, PROČ JSI TO UDĚLALA?…“ Drama ze života mladý holky, která neví, jak vyřešit „zprznění“ učitelem. Asi realistický. Stejně jako nakouknutí do slovenskýho psychiatrickýho léčebnýho systému pro mladistvý. Hlavně tam je ta filmařina fakt odvážná a autentická. Složitý téma, který by mělo oslovit náctiletý holky a jejich rodiče. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o režisérčin celovečerní debut. Zároveň se jedná o její absoloventský snímek na FAMU. 2.) Ve filmu hraje Anna Šišková, která je matkou režisérky Terezy Nvotové. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (16.02.2024)

Odvážne rypnutie do tém, ktoré sú v slovenskej spoločnosti tabu. Znásilnenie pedagógom. Nevhodné psychiatrické metódy a celkove nezáujem o duševne chorých pacientov. Určite s pár chybami, ktoré ale hravo prevážila odvaha začať o týchto veciach hovoriť. Aj keď len prostredníctvom filmu. Potreba diskutovať o spôsoboch psychiatrickej starostlivosti na Slovensku, o utajovaní znásilnení dejúcich sa v školách i rodinách, tu je. (16.07.2020)

„Aj tak ti nikto nebude veriť.“ Na slova o „potatění“ je asi nejspíš brzo, navíc jsem toho od Juraje Nvoty viděl příliš málo, abych si troufl vynášet takové soudy, nicméně na to, že jde o celovečerní hraný debut, se člověk dočká velmi kvalitní podívané. O důležitosti zobrazování ústředního tématu asi netřeba polemizovat, spíš jde o zpracování. A v tom je Špina hodně silná. Snaží se o co největší autenticitu, uvěřitelnost. A je pravda, že ona realičnost se tu nemíjí účinkem, právě naopak. Mohou za to hlavně herecké výkony a snaha nic nepřikrášlovat (zejména život v „léčebně“). A pak je tu samozřejmě hlavní hrdinka, ke které si krom přirozené lítosti není jednoduché najít cestu (pokud člověk sám nezažil něco podobného co ona), ale o to zajímavější pak to úsilí o vcítění se je. Každopádně jde o hodně těžkou „deku“, která v člověku ještě nějakou tu chvíli rezonuje. Bude zajímavé sledovat, s čím Nvotová přijde příště. Protentokrát to budou solidní 4*, a to i přes ten ne úplně uspokojivý konec a scénu s posilovnou, která se příliš nepodařila. (17.12.2017)