Ohněm a mečem

Po všetkých stránkach výborne zvládnutá historická adaptácia. Skvelé herecké výkony na poli lásky a nenávisti. Vyšší rozpočet je tu cítiť, ani po technickej stránke nemám žiadne výhrady. Jediný problém vidím snáď v samotnej dejovej linke, ktorá ma až tak nezasiahla aby som dal plný počet. To je však samozrejme len môj subjektívny pocit. 80/100 (21.09.2014)

[2,5*]     Tak na to, že to je najväčší a najdrahší poľský veľkofilm, navyše vysoko hodnotený (značne precenených 82% oproti podstatne striedmejších 70% na IMDb), je to pre mňa sklamanie. 3 hodiny nezáživnej nudy, miestami prerušenej niekoľkými lepšími scénami (šermiarsky súboj, návšteva vedmy, pár piesní, pár bojových scén). A to režíroval Jerzy Hoffman, režisér vynikajúceho Mastičkára (1981), takže očakávania boli vysoké. Nemilo prekvapený som bol kamerou, ktorá sa akosi nevie trafiť do záberu, pri rýchlych scénach nestíha, takže tie pôsobia neprehľadne. Herci sú väčšinou drevení, ich prejav značne strojený. Na to, že to je film z prelomu tisícročí, film pôsobí veľmi zastarane. No a tie pokusy o humor sú zúfalo nevtipné. Aby som však iba nekritizoval, okrem niekoľkých spomínaných podarených scén má film ešte ďalšie plus a to je jeho historicko-informačná hodnota.  Primäl ma k tomu, aby som sa trochu pozrel na časť histórie, na ktorú sú Poliaci mimoriadne hrdí. Na časy, keď mali jeden z najväčších a najľudnatejších štátov na svete a dokázali ho ubrániť zo všetkých strán (Rusi, Tatári, Švédi). (13.08.2021)

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. (28.07.2003)

Když vám někdo řekne, že vydržíte sedět tři hodiny a zírat, nebudete mu věřit. Pak si pustíte Ohněm a mečem a zjistíte, že je to pravda. Ojedinělý snímek. Nesouhlasím s názorem, že si nezadá britsko-hollywoodskými středověkými klasikami. On je předčí. Našlapaný film, drsný, křupanský a syrový - tak jako epocha, kterou popisuje. Má ostré tempo, ale i příjemné momenty, je plný krásných postav (vědma s úžasnou Rusłanou Pysanka, Jan Onufry Zagłoba, muž diskutující s vepřem a bojující s vlajícím praporem, charismatický Adam Ferency jako chán) zdaleka se nesoustředí pouze na hlavní postavy. Dalo by se říct, že jde o plejádu skvělých polských herců několika generací. I když má milostnou zápletku, je tu s romantikou nakládano velice jemně, slouží k oživení, ale nesklouzává do kýčovitého klišé. To hlavní se odehrává v bitvě. Film skončí a vy litujete, že nemá pokračování. scénář: Jerzy Hoffman, Andrzej Krakowski kamera: Grzegorz Kędzierski Výstižný komentář: sportovec (06.11.2014)

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. (02.02.2015)