Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Zdařilý historický velkofilm, výprava nádherná, příjemný herecký ansámbl, no a samozřejmě ústřední dvojice - půvabná Izabella Scorupco a sympatický Michał Żebrowski - báječná, příběh z období kozáckého povstání cca 1648 je napínavý, podmanivý, dobrodružný, místy strhující, bitvy jsou drsné a krvavé, postavy i postavičky ve všech ohledech zajímavé (Zagłoba, Wołodyjowski, Bohun).. Spojení Jerzy Hoffman a Henryk Sienkiewicz zklamat prostě nemůže.. ()
Fakt, že polská kinematografie bývá neprávem podceňována, prokazuje i tento velkolepý filmový epos režiséra Hoffmana. Srovnání se Sienkiewiczovou předlohou pro něj dopadá víc než dobře. Dostatečně velkorysá výprava umožnila nejen kvalitní bitevní scény, průhledy do soukromí šlechtických rodin, ale i nádherné záznamy zejména ukrajinského folkóru a strhující záběry dněperských, polských i ukrajinských krajinných reflexí. Oproti knize získává film navíc i svým pojetím, které se snaží obrušovat staleté hrany polsko-ukrajinských antagonismů. Víc než věrohodné je jak zachycení Siče, tak krymských Tatarů a Turků. U nás ne dobře známá mozaika východoevropských vztahů včetně ještě méně známé postavy-osobnosti kozáckého atamana Bohdana Chmelnického je tak postižena beze zbytku. Vědomí, že toto Polsko za vlády Jana III. u Vídně r. 1683 zastavilo v rozhodné chvíli turecký tlak na střední a možná i západní Evropu, zde získává významnou oporu ve skutečnosti odlišných, ale blízkých historických kontextů. Kvalitě scénáře odpovídá i výběr postav a výkony výkvětu polského herectva. Dotvářejí přesvědčivost a podmanivost tohoto mimořádného nadčasového polského filmu. ()
Myslím, že v oblasti historických filmů tento patří k absolutní špičce. Výborné herecké výkony, skvělá výprava i děj. Je zde oslavena víra, láska, čest a statečnost, a to je třeba. Umírání litevského rytíře s posledními slovy modlitby je krásným příkladem pro dnešní relativistickou a bezbožeckou společnost. Komunisté dělali z Bohdana Chmelnického slavného hrdinu, ale ten, kdo se zabývá historií, by si měl uvědomit, že to byl povstalec proti legitimní vládě (podobně jako čeští stavové na Bílé hoře), který by se proti Polákům spojil i s čertem (s muslimskými Tatary). Dost dobře zde byla pojata vědma Horpyna, která byla ukázkou čarodějnice 17. stol., podobné jsou ostatně i v 21. století...Jsem toho názoru, že tento film je např. proti komunistickým Fordovým Křižákům nejméně 10x lepší. ()
Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()
Geniální film, viděl jsem ho hned několikrát a pořád mě nenudí. Postavy výborné, hudba krásná kdykoliv a kdekoliv bych jí hned poznal, hrozně nakažlivá. Příběh mě napínal od začátku do konce, nebylo tam žádné slepé místo, které by hodnotě ubraly. Všudy přitomné vlastenectví se mě dotklo taky. Dějová linie mě překvapila, krásně se zaplétala a zase rozplétala. Historické rekvizyty a scéna nádherně lahodila mému historickému duchu. Krásné bitevní scény a obsazení filmu mě nadchlo. Realičnost mě taktéž překvapila, úžasné nemám slov. Tento film by neměl chybět nejen historikům. ()
Galerie (79)
Photo © Agencja Produkcji Filmowej
Zajímavosti (14)
- Ukrajinský historik Frank Sysyn poznamenal, že s výnimkou Chmelnického (Bogdan Stupka) režisér vykreslil kozákov ako primitívov a film sa nezmieňoval o prenasledovaní, ktorému čelila pravoslávna komunita v 17. storočí Poľsko-litovskom spoločenstve. (Arsenal83)
- Ukrajinskí intelektuáli zhodnotili film tak, že sa mu nepodarilo odstrániť Sienkiewiczovu protiukrajinskú rétoriku, ale zároveň dodali, že vzhľadom na povahu diela to ani nebolo možné. (Arsenal83)
- Daniel Olbrychski v tomto filmu hraje tatarského vůdce (Tuhaj-Bej), v předchozím filmu podle závěrečné Sienkiewiczovy knihy, Pan Wolodyjowski (1969), hraje Tuhaj-Bejova (tedy vlastně “svého“) syna Azju. (džanik)
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)
Reklama