Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Když vám někdo řekne, že vydržíte sedět tři hodiny a zírat, nebudete mu věřit. Pak si pustíte Ohněm a mečem a zjistíte, že je to pravda. Ojedinělý snímek. Nesouhlasím s názorem, že si nezadá britsko-hollywoodskými středověkými klasikami. On je předčí. Našlapaný film, drsný, křupanský a syrový - tak jako epocha, kterou popisuje. Má ostré tempo, ale i příjemné momenty, je plný krásných postav (vědma s úžasnou Rusłanou Pysanka, Jan Onufry Zagłoba, muž diskutující s vepřem a bojující s vlajícím praporem, charismatický Adam Ferency jako chán) zdaleka se nesoustředí pouze na hlavní postavy. Dalo by se říct, že jde o plejádu skvělých polských herců několika generací. I když má milostnou zápletku, je tu s romantikou nakládano velice jemně, slouží k oživení, ale nesklouzává do kýčovitého klišé. To hlavní se odehrává v bitvě. Film skončí a vy litujete, že nemá pokračování. scénář: Jerzy Hoffman, Andrzej Krakowski kamera: Grzegorz Kędzierski Výstižný komentář: sportovec ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Marná sláva - Poláci historické filmy zkrátka umí a mě navíc připadá, že od dob Křížáků či Pana Wolodyjovského se polský historický film prakticky nezměnil. Stále to má tu správnou dávku patosu, silný prvek náboženství, romantickou zápletku a vlastně i vtip. Ohněm a mečem splňuje mojí představu evropského historického filmu do puntíku. 90% ()

Reklama

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Vysokorozpočtová nabušená akční exkurze do historie Polska. Super je i to že film se nebere zas tak uplně vážně díky odlehčujícím postavam. Ohněm a mečem jen hýří rázovizými postavami a postavičkami. Zajímavé pro Čecha je i koukat na zápolení Tatarů s Poláky. Podobné scény se jen tak v historických filmech nevidí. Vřele doporučuju jako zábavnou, místy až přehnaně patriotickou, podívanou ve skvělých kulisách a s nápaditým zpracováním bitevních scén. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Tento a dva předchozí filmy, natočené podle knižní trilogie Henryka Sienkiewicze, se produkovaly v opačném pořadí. Nejstarší film z této trojice, Pan Wolodyjowski (1969), vychází ze závěrečné knihy, druhý film, Potopa (1974), byl natočen podle druhého dílu a podkladem pro nejmladší film, Ohněm a mečem (1999), byla první kniha. (džanik)
  • Ukrajinskí intelektuáli zhodnotili film tak, že sa mu nepodarilo odstrániť Sienkiewiczovu protiukrajinskú rétoriku, ale zároveň dodali, že vzhľadom na povahu diela to ani nebolo možné. (Arsenal83)
  • Role Jurko Bohuna byla nejprve nabídnuta Boguslawu Lindovi, ten v té době ale ještě pracoval na filmu Pan Tadeáš (1999) a musel odmítnout (nakonec obsazen Aleksandr Domogarov). (džanik)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama