Režie:
Jaromil JirešScénář:
Vladimír PáralHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Jiří Bartoška, Kateřina Macháčková, Jiřina Jirásková, Bára Štěpánová, Johanna Tesařová, Ivana Chýlková, Dana Homolová, Zdeněk Ornest, Jiří Hálek (více)Obsahy(1)
Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Jiří Bartoška byl v polovině 80. let na vrcholu popularity, to je fakt. Zfilmovat Párala je problém, to je taky fakt. Ale v momentě, kdy v pozadí zapěje Karel východoněmecky Ein Stückchen Zucker mehr in den Kaffee (česky známo jako Kávu si osladím), tak musim dát vo hvězdičku víc, páč kde jinde todle uslyšíte?:-) ()
"Vyskakoval jsem z okna od milenky a to víš, už nejsem žádnej mladík." To je tak hezký, když se může chlap manželce se vším svěřit a ona mu to nevěří. V tom jsem Jackovi fandil v knize i ve filmu. Jenže pak jsem ho začal nenávidět, protože jsem silnej v matematice. Proto jsem si dokázal spočítat, že kdyby měl každej inženýr manželku a pět milenek, tak na mě žádná nezbude. Je pravda, že v mladým věku mě to trápilo víc. Dneska už bych pouvažoval nad nabídkou souseda Trošta, kdyby mi za manželku nebo milenku nabídl ledvinky, smetanu a toaleťák. A co se týká filmu, tak mě fakt baví nahazování pojistek nebo rozebírání detektivek se sousedy přes zeď. ()
Dobřejsem se bavil. Skvělý Bartoška, pečlivá režie klasika a zajímavý příběh co chápe každý chlap kolem třicítky. Knihu znám jen díky maturitě a přibližně znám její obsah. Ale nikdy jsem nic od Párala nečetl, tak nevím jak kvalitně/nekvalitně je kniha převedena do filmové podoby. Za to jsem viděl spousty jiných adaptací Páralových děl a Katapult je nad nimy v kvalitě o pěkný kus. ()
Klasický, chtělo by se dodat už stereotypně (o stereotypu) opakující se Páral, ve kterém je zajímavý snad jen začátek konce (kdy si opět filmaři zahráli se strukturou vyprávění, něco jako před šestadvaceti lety). Po něm ovšem přijde pointa, jež je tak neuvěřitelným klišé, které bych od tvůrce jako je Jaromil Jireš fakt nečekal. ()
"Ráj je všude a vede k němu každá cesta.“ Typická "páralovina", které sám za sebe nedokážu porozumět. Že si někdo najde jednu milenku, to třeba ještě dokážu nějak pochopit (i když v případě tak milé ženy, jakou měl Jacek, by i to bylo s podivem). Ale hned pět a k tomu každou z úplně jiného těsta? Každé říkat jinou verzi reality, aby dotyčná nepoznala "kdy lže a kdy mluví pravdu", a dokázat se v tom po pár týdnech ještě orientovat? To mi přišlo jako totálně mimo realitu. Z čistě režijního pohledu se to Jirešovi vcelku povedlo (velmi vydařená je scény sebevraždy ve snu), ale pokud mám hodnotit film jako celek, tak za mě jen průměrné hodnocení. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (5)
- Když v úvodu filmu píše Jacek Jošt (Jiří Bartoška) na počítači svůj věk a poté řeší chybu zařízení, je za ním ve skle okna na chodbě vidět nahoře odraz mikrofonu zvukaře. (rakovnik)
- Když večer Jacek Jošt (Jiří Bartoška) a jeho manželka Lenka Joštová (Kateřina Macháčková) sledují v obýváku na gauči televizi, tak běží seriál Pohádky z mechu a kapradí (od r. 1968). (Dlubal David)
- Natáčení probíhalo na Radhošti u sochy Radegast. (M.B)
Reklama