Katapult

Jiří Bartoška byl v polovině 80. let na vrcholu popularity, to je fakt. Zfilmovat Párala je problém, to je taky fakt. Ale v momentě, kdy v pozadí zapěje Karel východoněmecky Ein Stückchen Zucker mehr in den Kaffee (česky známo jako Kávu si osladím), tak musim dát vo hvězdičku víc, páč kde jinde todle uslyšíte?:-) (07.03.2009)

Začátek 80. let byl bezva, uvolnili se scénáře, které zatrhla normalizace a diváci se konečně dočkali mírně pervesního Katapultu stejně jako Zániku samoty Berhof. Nu, téma načrtnuté Páralem je fajn a já jsem velmi ráda, že jeho finální podobu mu dodal až Jireš v době, která už si s dneškem skutečně tyká, takže je velmi nadčasová. Klasický příběh proutníka, který má všeho dostatek, příjemnou a hezkou ženu, milé dítě, pěkný byt i vhodnou práci... ale propadá se do stesku z rutiny. Má o sebe natolik velký strach, že řešení vidí jen v započetí nového dvojího života, značka Don Juan. Toto rozhodnutí lze překvapivě velmi snadno zrealizovat za pomoci inzerátu k seznámení. A pak už to jde jako na drátkách, náš Don Juan si ponechává manželku v záloze a pravidelně střídá kolekce žen v různém stadiu zamilovanosti. Jedna je mladá, jiná je zralá, jedna je zemitá, jiná je intelektuálka, jedna si jím nahrazuje svého zesnulého muže, jiná se chce vdávat poprvé. Je to pestrý svět, alarmující, velmi reálný, na který by se nemělo zapomínat ani nad ním přivírat oči. Kvalitní obsazení by též mohlo přesvědčit naše TV dramaturgy k častějším reprízám a osvěžit tak TV okna. Bylo by to velmi záhodno. (11.11.2016)

Trochu mě mrzí, že mi utekl začátek a tak jsem se v ději trošku ztrácel a na konci si nebyl jistý, jestli jsem to pobral dobře. A taky mi unikla zdá se výborná scéna, o níž píše Enšpígl, ale docela mě to zaujalo. Bylo to docela zajímavé a člověka to i strhlo, ne jako podobně laděné filmy dneska, těm prostě něco chybí. Docela mě rozsekala ta vdova s mysliveckou obsesí... (14.07.2013)

První půlka celkem šla, dal bych klidně i za tři. Né že by situace oplývaly nějakou extra realističností, ale Bartoškova nenasytnost po ženských by se mohla dejme tomu vysvětlit tak, že sám pasivní a submisivní potřeboval někoho, kdo by mu vtiskl tvar a donutil k nějaké akci. No a protože jeho manželka mu tohleto nemohla poskytnout, jsa povahově to samé, hledal si holt dominy a aktivnější typy jinde. No ale to, co se stalo s příběhem v druhé půlce... nevím, co to mělo znamenat. Jireš asi mířil na velké umění a trefil velký blábol, to se stává i lepším střelcům, holt se ty dvě věci nacházejí hodně blízko sebe a často je ani nelze přesně odlišit. PS: V každém jiném díle bych automaticky zvedal hodnocení za nahotu, ovšem bez urážky, odhalená Štěpánková, už ve svých čtyřiadvaceti poněkud vyměklá, fakt není žádné terno. To tam byly lepší ženy na svlékání (no...spíš asi tak jedna). Takže smůla. (02.11.2013)

Velmi koukatelný film o muži, který se doma nudil a tak si začal s několika dalšími ženami. Velice pěkně jsou nastíněny jejich povahy i to, že žádná není stejná, jako ta druhá. Čím dál hmatatelnější pak začíná být nevyhnutelnost narazit, ale tento náraz přichází nečekaně zezadu - z míst, které měly být jistotou. Dobrým základem jsou zde herci a výborná je i práce režisérova. Rozhodně jde o nejlepší adaptaci Párala, jakou jsem měl možnost vidět. (22.08.2007)