Lidé z metra

V první povídce jsem docela záviděl Vyskočilovi, kterej bydlel v ulici Hvězdova a pracoval na výstavbě stanice metra Mládežnická (Pankrác). Taky bych se chtěl dočkat toho, že to budu mít někdy do práce minutu pěšky. Kromě toho tam řeší nějaký svoje vztahy s Molavcovou, případně svařuje něco v tunelu metra. Druhá povídka je jakoby nejvíc budovatelská. Pořád se tam řeší nějaký plnění plánu a nakonec nějakej páprda přijde se zlepšovákem, jak přepravit razící stroj někam jinam, aby se nemusel rozebírat, díky čemuž se podaří plán splnit. No a nakonec to s nim šlehne. V poslední povídce hraje socialistický Brad Pitt alias Jaromír Hanzlík opět jednu z řady pro něj typickejch rolí takovýho zmatenýho lamače dívčích srdcí. Celej film končí jakousi slavnostní zkušební jízdou ze stanice Gottwaldova (Vyšehrad) a záběrem na to, jak se vyměřuje prodloužení trasy směrem na Jižní Město. Všechny 3 příběhy jsou dost blbý a těch pár historicky zajímavejch záběrů to nezachrání. (22.09.2012)

Nedobrovolná budovatelská úlitba tehdejšímu komunistickému zřízení. To muselo jistě pomlaskávat blahem. Nicméně, výstavba metra byla hezky zmapovaná. Kdyby se takhle točilo o Blance, tak to bude jasná komedie roku. Myslela jsem si, že špatně slyším, když promluvila Jitka Molavcová. Co to bylo za nápad ji nadabovat? Některé záběry Prahy byly zajímavé. Každá doba si holt žádá své. S tím se bohužel nedá nic dělat. (27.07.2016)

Povídkový film o metru či přesně o lidech co se o jeho výstavbu postarali. V jedné povídce starý chlap co vymyslí zlepšovák na stěhování jakéhosi jeřábu a v metru nakonec i umře. Pak je tu zase mladý bagrista co objeví náký starý mince a musí se zastavit práce, aby památkáři mohli místo prozkoumat. Bagrista se snaží něco z penízu vytěžit nechce se mu moc dělat, ale nakonec se ještě rád vrací do práce. Ps - já se divím, že se na ten nález nevykašlou a nezahrabou to , přece plán pětiletky je víc než náký historický předmět aspoň v té době mě to tak přišlo. (02.02.2010)

Z celého filmu mě zaujala tak maximálně Molavcová. Mně už od dětství byla hodně odporná, kvůli svému afektovanému chování, mluvě, grimasám apod. A vida, v tomhle filmu se chovala, tvářila a mluvila normálně, a najednou člověk zjistí, že je (byla) to moc hezká ženská. A už si neťuká na čelo, když se dozví, že v šedesátých letech soutěžila o miss. Zkrátka, jak vidno, i sebevětší fyzická krása může být zničena tím, že se člověk chová jak pako, a Molavcová by měla proklínat Suchého, že jí dotáhnul do Semaforu a donutil neustále se pitvořit. (31.01.2018)

Presne tak, tento film Lidé z Metra spĺňa všetky normalizačné atribúty nevyhnutné k akémusi zahľadeniu stôp po tom, čo sa tu napáchalo od 70-tych rokoch. K postavám sa aj preto príliš nedostane a ak áno, len veľmi povrchne a skôr ako k dákemu kolektívnemu súputníkovi, ktorý nemá vlastný a autonómny brainwashovský svet a nie je ani samostatným indivíduom, ale bábkou v rukách normalizátorov, ktorý mu i sami maľujú jeho svet a jednostaj ho taktiež vytvárajú. Sú teda ešte väčšou bábkou, než samotný význam metra, ktorý ich spoľahlivo a významovo zatieni. Ešte i ten poviedkový charakter vábi na taký ten poetický rám, ale vravím, príbeh je pre diváka dnes už v mnohom čitateľný a nič "nadprirodzeno" v estetickom ponímaní tu nenadobudne. (04.04.2016)