Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Miloš Kopecký, Táňa Fischerová, Ota Sklenčka, Petr Čepek, Vladimír Tesař, Milan Klásek, Jana Dítětová, Věra Kubánková, Zora Polanová, Vladimír Hlavatý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hrdinou českého filmu Prodloužený čas je stárnoucí profesor dějin výtvarného umění, který si uvědomuje nerovnost svého milostného vztahu k mnohem mladší ženě. Do jeho života osudově vstoupí obava z nevyléčitelné choroby – rakoviny. Pravděpodobnost blízké smrti ho vede k přehodnocení hodnot věcí a vztahů. Řeší konflikty, kterým se dříve vyhýbal, dokončí práci, kterou odkládal… Ve smutné komedii režiséra Jaromila Jireše, který se s Martou Kadlečíkovou rovněž podílel na scénáři, uvidíte v hlavní roli Miloše Kopeckého, kterému tato role byla „ušita na tělo“. Jeho herecký koncert byl oceněn na XXIII. FČSF v Praze 1985, kde získal Cenu za mužský herecký výkon. Jeho partnerkou byla půvabná a citlivá Táňa Fischerová. Příznivci českého filmu jistě ocení i herecké výkony Petra Čepka, Oty Sklenčky a Jany Dítětové. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (77)
Co může vzniknout, když můj oblíbený režisér natočí film podle mého oblíbeného scénáristy s příjemnou hudbnou mého oblíbeného hudebníka ...? Tohle všechno jsem samozřejmě nevěděla, když jsem film viděla poprvé ... Zaujal mne příběh. Zasáhl mne. Hodně se mi líbil Kopecký i Táňa Fišerová - civilní herectví, které vykresilo uvěřitelný příběh. Příběh vedoucí k zamyšlení nad mezilidskými vztahy, statečností a odvahu k životu. ()
O smrti se dá mluvit naivně, hloupě, ve fràzích, nebo s lehce ironickým nadhledem, jako to činí tento film. Nikdo jiný nemohl být v hlavní roli, hrát ji mohlo spousta herců, ale Svozilem musel být Miloš Kopecký, Svozilem elegantním, šarmantním a plným chuti do života. Romantické filmy bývají zpravidla blbé, Prodloužený čas je důkazem, že to tak nemusí být vždy. ()
Mimořádně nevýrazný film o muži trpícím rakovinou, který mě ani na minutu nevtáhl do děje. Miloš Kopecký se mně líbil více v jiných rolích, ale vlastně díky němu jsem se na film dodíval. Jinak k absolutní nudě scházel jen krůček a rozvláčné tempo, které režisér Jireš nasadil, navodilo pocit, že to trvá podstatně déle než jen 85. minut. Hluboce lidské filmy mě poslední dobou vůbec neoslovují. S úctou ke Kopeckému 50%. ()
"Člověk začne chápat život teprve, když začne myslet na smrt." (J. Hubač) Tak by se do jediné věty dal lapidárně shrnout celý příběh. Hlavní hrdina, brilantně ztvárněný vynikajícím Milošem Kopeckým, začne tváří v tvář nelítostné diagnóze bilancovat svůj život a rozhodne se napravit vše, v čem, podle svého názoru, selhal, aby pak paradoxně byl nucen nést následky svých činů. "Na věci je třeba nahlížet s optimistickou skepsí". ()
Když odmyslím přístup lékařů k lidem v letech osmdesátých, socialistických (hlavně to nedělat jako v USA a Německu, říci natvrdo chudákovi pacientovi, co mu je), jedná se o pěknou psychologickou studii do duše stárnoucího gentlemana, profesofa dějin umění, jemuž se změní pohled na život po zjištění diagnózy. Faktem ale je, zda je možné v dané době takto vůbec žít a fungovat, či se jedná o přílišnou iluzi. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (4)
- Interiér bytu (včetně knihovny) poskytla historička umění Eliška Fučíková, bydlící na Malé Straně. (stefaton)
- Byt profesora Svozila (Miloš Kopecký) se nachází nedaleko Národního divadla na adrese Masarykovo nábřeží 36. (Haniczka)
- Ve filmu se profesor Svozil (Miloš Kopecký) nesnáší s vedoucím katedry (Milan Klásek). Tito dva herci spolu hráli i v divadle na Vinohradech a k nim je i vztažena jedna historka. Když se Klásek v kantýně divadla ptal Kopeckého sedícího u stolku: „Mohu si k vám přisednout?“ ten odvětil: „Když tu můžete hrát.“ (sator)
Reklama