R.A.S.
R.A.S. - Nulla da segnalare
R.A.S.
Režie:
Yves BoissetKamera:
Jacques LoiseleuxHudba:
François de RoubaixHrají:
Jacques Spiesser, Jacques Villeret, Jacques Weber, Jean-François Balmer, Philippe Leroy, Jean-Pierre Castaldi, Henri Poirier, Jacques François (více)Obsahy(1)
R.A.S. ve francouzštině „rien a signaler“ znamená vojenské hlášení ve smyslu, že se nic zvláštního nestalo, nebo jinými slovy: nedošlo k žádné mimořádné události. V kontextu tohoto filmu je třeba mnoho událostí ve špinavé alžírské válce zamlčet, v zájmu státu, politiky i armády. Děj filmu se odehrává v roce 1956, kdy je třeba poslat do Alžíru další vojenské kontingenty k udržení koloniální nadvlády Francie. Na nádraží v Dreux je násilně potlačena demonstrace, která se snaží zabránit odjezdu vlaku se záložáky. Mezi těmi, kteří byli povoláni a nedobrovolně odjíždějí, jsou i Rémy March, Alain Charpentier a Raymond Dax. Směřují do tábora Ain Sour v Alžíru. Přestože jsou každý jiného politického vyznání – komunista, anarchista a tomu třetímu je to jedno, stanou se z nich v horkém písku, za neustálé vojenské buzerace a všudypřítomného nebezpečí přátelé na život a na smrt. Jedním z prvních úkolů je srovnat se zemí horskou vesnic. A po akci se do hlášení napíše: R.A.S... Jedna z vět, kterou vojáci uslyší a kterou musí neustále často opakovat, zní: „C’est la vie de château pourvu que ça dure“. V češtině ji znají i diváci, kteří film nikdy neviděli: „Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Toto rčení původně znamenalo skutečně bezstarostný život bohaté šlechty, ale později se v přeneseném významu užívalo ve francouzské armádě při mučení a brutální šikaně. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Bažanti jdou do boje v takový hodně depresivní a beznadějný verzi. Tenhle film neni ani tak o alžírský válce, ale spíš o válce několika málo jedinců proti systému a autoritám. Člověk jim držel palce, ať se jim na nějakou válku z vysoka vyserou, ať to všechno sabotujou, atd.... Ale když už se teda nechali do tý války naverbovat, tak to jejich další chování bylo spíš sebedestruktivní. Myšlenka v tom stylu, že protivník na mě střílí, ale já se teda radši nechám zastřelit, protože jsem komunista, mi přišla trochu divná. Ale celkově se jedná o zajímavej (anti)válečnej film z války, o který se toho zase tak moc nenatočilo. Může to směle konkurovat i filmům o válce ve Vietnamu. ()
Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost. 1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná. C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____ 2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička. Rien a signaler._____ 3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____ 4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____ 5) Natáčeno v Tunisku._____ 6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****. ()
Tenhle film nevidělo moc lidí, protože ho prakticky nikde nedávaj a ke stažení taky není. Jedna verze je akorát na Youtube, bohužel ve francouzštině. Tím pádem nejsem úplně schopen zhodnotit kvalitu dialogů, protože jsem jim nerozuměl. Zhodnotit se dá samotné ztvárnění války, neustálá buzerace od velitelů a bojové scény (kterých by tu rozhodně mohlo být víc). Celkově tedy 3*, až to někdy uvidím v češtině, třeba svůj pohled přehodnotím. ()
R.A.S. - "Nic mimořádného se nestalo." Viděl jsem jako kluk za komárů a tenkrát, jako i teď, se mi film hodně líbil. Chtěli nám tenkrát ukázat prohnilost francouzské armády v tehdejším sporu s Alžírskem. Yves Boisset v tomto filmu objevil pro francouzský film jeho pozdější hvězdy Jacquese Spiessera, Jacquese Villereta, Jeana-Françoise Balmera kteří v tomto filmu začínali své kariéry. ()
Otvorená kritika kolonializmu a militarizmu, pri ktorej by ani tak nevadilo, že neprekračuje hranice svojej výpovede alebo že je príliš modelová, keby zároveň nebola v príklone k istým postavám (modelovým) dnes už až naivná a keby ako jedinú alternatívu voči kritizovanému nepostavila komunizmus (v jeho ideovej a idealizovanej... a teda - dnes už predsa vieme - nerealizovateľnej podobe). Ale pozrel som si to rád aj ako už dospelý. ()
Galerie (9)
Photo © Productions de Tana
Reklama