Valerie a týden divů

Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. (05.05.2006)

Poetický i surrealistický svět Nezvalovy předlohy byl - dá se říci beze zbytku - převeden do unikátního filmového tvaru. Kouzlo i děsy dívčího dospívání s řadou až barokizujících reliktů je tu zpodobeno ve světě, který se pohybuje na rozhraní bizarní skutečnosti a snu. Kostýmní fantazie Krumbachové jsou básněmi v textíliích i v prostoru. Oč je VALÉRIE zdařilejší, o to je však i výlučnější. Vlna souznění mezi divákem a autorem či autorským týmem, na kterou se musí spolehnout i sebevětší osobnost každého uměleckého žánru, nejen hraného filmu, jde-li jí o skutečný úspěch, je tu napnuta do krajnosti. Ticho a jen pozvolna uplývající čas, typické jak pro literární předlohu, tak pro dobu, do níž je děj filmu ponořen, tuto tětivu nemohou dále nenapínat. Divák naší doby zvyklý na to, že tvůrci jdou maximálně v ústrety jeho klipovému vnímání světa, bude nevyhnutelně zklamán nebo - v lepším případě - rozkolísán. Divák, pro kterého je nacházení společných můstků s autorem druhou přirozeností, bude naopak - dříve či později - okouzlen. Měrou a intenzitou, která z československé filmové vlny šedesátých let učinila nadčasovou světovou kulturní událost. (26.12.2010)

Hodně zvláštní film, který jsem měl možnost vidět poprvé teprve nedávno, když ho dávali v TV. Dle mého názoru se tvůrci nechali inspirovat italskou tvorbou, která se v podobných filmech v průběhu 60-70 let doslova vyžívala. Jsem rád, že se do podobného experimentu pustili i u nás a stvořili tuhle bláznivou, fantasy/ poetickou podívanou, do které přimíchali i kus hororové atmosféry. Každopádně měl tenhle film asi ve své době jisté problémy s přístupem dospělých diváků, kteří v té době měli naprosto odlišné morální hodnoty než dnes. Téhdy čtrnáctiletá Jaroslava Schallerová jistě v mnohých vzbuzovala nejdivočejší erotické fantasie a celkové pojetí filmu, kdy se každý prostě musí líbat s touhle dívkou a ani lesbické hrátky nezůstali bez povšimnutí. Docela jsem čekal, že se konec změní v nějaké nezpoutané orgie, protože celkový průběh filmu k tomu doslova nabádal. Ve finální fázi je to opravdu skvost československé kinematografie. Plný počet tomu ovšem nedám, protože místy se mi zdály některé scény naprosto zbytečné a totálně chaotické. Kameraman by si však zasloužil nějaké pořádné ocenění, protože jeho práce byla geniální pastvou pro oči. (28.07.2010)

Úžasná imprese a mé první setkání s mlaďounkou Jaroslavou Schallerovou. O pohádku skutečně nejde, z některých kostýmů (tchoře zejména) jde strach i na dospělého. Film je seskládán z jakýchsi fragmentů, které na sebe nijak extra nenavazují, nicméně každý z nich diváka dokonale přiková. Úžasný je i soundtrack. Z tohohle poetického filmu na mně něco dýchlo, ale nedokážu to popsat. O erotickém náboji mladého ženství hlavní hrdinky ani nemluvě... Jak se toto podařilo Jirešovi dva roky po bratrské okupi natočit, nechápu... * * * * (14.12.2011)

Pozerať sa po dobu celovečerného filmu na predstaviteľa cirkvi, ktorý slintá po mladých "nezletilých holčičikách", nie je podľa mňa veľká zábava. Pravdupovediac mi bolo z toho dosť zle. Aj keď ho chápem, po mladej Jaroslave Schallerovej slintal asi celý štáb. Potom to nezachráni ani originálny vizuálny štýl a vydarená kombinácia rôznych žánrov. Originálny Jirešov autorský počin, ktorý išiel mimo mňa. (20.07.2012)