Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (260)
Když jsem byl malý, ještě menší, až úplně malinký klučík, byl jsem Valérií uchvácen. Kdybych tehdy znal slova, která znám teď, řekl bych vám, že se zde ve snovém oparu mísí erotično s hrůzou, což je samozřejmě naprosto famózní kombinace. Sledoval jsem to na naší staré černobílé televizi, a byl v sedmém nebi. Nebo taky možná v nějaké jiné dimenzi, kam děti občas chodí. Chápal jsem ten film. Velice dobře jsem mu rozuměl - pamatuji si na to. Teď už to zdaleka není takové. Čím jsem starší, tím jsem asi menší surrealista. A dobře mi tak. ()
Poetický i surrealistický svět Nezvalovy předlohy byl - dá se říci beze zbytku - převeden do unikátního filmového tvaru. Kouzlo i děsy dívčího dospívání s řadou až barokizujících reliktů je tu zpodobeno ve světě, který se pohybuje na rozhraní bizarní skutečnosti a snu. Kostýmní fantazie Krumbachové jsou básněmi v textíliích i v prostoru. Oč je VALÉRIE zdařilejší, o to je však i výlučnější. Vlna souznění mezi divákem a autorem či autorským týmem, na kterou se musí spolehnout i sebevětší osobnost každého uměleckého žánru, nejen hraného filmu, jde-li jí o skutečný úspěch, je tu napnuta do krajnosti. Ticho a jen pozvolna uplývající čas, typické jak pro literární předlohu, tak pro dobu, do níž je děj filmu ponořen, tuto tětivu nemohou dále nenapínat. Divák naší doby zvyklý na to, že tvůrci jdou maximálně v ústrety jeho klipovému vnímání světa, bude nevyhnutelně zklamán nebo - v lepším případě - rozkolísán. Divák, pro kterého je nacházení společných můstků s autorem druhou přirozeností, bude naopak - dříve či později - okouzlen. Měrou a intenzitou, která z československé filmové vlny šedesátých let učinila nadčasovou světovou kulturní událost. ()
Dobře zvládnutý pokus "udělat to hodně jinak". Hezká je neustálá práce s kontrasty, naivita a zkaženost, stáří a mládí, úlisnost a čistota. Klenot stylizace. P.S. a myslím, že to pro děti je, stejně jako pohádky, na kterých odjakživa stála evropská civilizace, než byly vykastrovány a zcenzurovány. Od té doby, co děti přestaly mít pohádky, ve kterých se vraždí, smilní, dějí se v nich ukrutnosti a bezpráví... to jde s evropskou civilizací velmi do kopru. Nikoli jen posledních pár desetiletí, kdy se omlouváme světu za to, že existujeme a nasazujeme si na krk oprátku, ale zhruba od Marxe. ()
Snový film ve kterém se odehrává proměna z dívky na ženu (Valerie dostává první menstruaci). Podle mě to byl teda pěkně pošuckej film, ačkoliv věrím tomu, ze původní předloha mohla být skvělá. Za kostýmy a masku Tchoře (ta byla opravdu výborně tajemná, něco mezi Marylinem Mansonem Faunovým labyrintem) dávám pět, zpracování se mi vůbec nelíbilo. Jednotlivé záběr byly moc zajímavé, podle mě líp fungovaly jako foto série než jako film. Jinak milovníci lolitek a markýze de Sade si jistě přijdou na své :) (LFŠ 2008) ()
Nevšedný, raz veselý, inokedy tajomný až desivý, vždy ale snovo farebne rozihraný svet dospievania mladučkej Valérie, bývajúcej so svojou upätou matkou. Spoznávanie zmýšľania a konania dospelých, na hrane detstva, vyznieva miestami hororovo. Príliš divadelno prehrávané prednesy dialógov zatieňujú nesporné výtvarné a výrazové kvality filmu. Použitou symbolikou i náladou pripomína Chytilovej Ovoce stromů rajských jíme. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Jaroslava Schallerová (Valerie) na konkurs filmu šla jen jakožto doprovod své kamarádky. Když nakonec vybrali ji, bylo po přátelství. (JoranProvenzano)
- Při filmování nebylo použito improvizace, točilo se přesně podle scénáře, ale některé scény v něm nebyly uvedelny, aby představitel zvrhlého mnicha Jan Klusák natáčení neodmítnul. (troufalka)
- O roli Orlíka se ucházel i Karel Smyczek, nakonec ji získal Petr Kopřiva. (Hellraiser12)
Reklama