Valerie a týden divů

Což o to, vizuálně je to dechberoucí. Ale bojím se, že dějové linie už pak moc nestíhám. Hlavní hrdinka má romantickou první periodu, snaží se ji zneuctit biskup (který se po neúspěchu oběsí a následně je označen "jen visícím mužem"), zupířit její babička/sestřenice, je zamilovaná do svého možná bratra Orlíka, má první přítelkyni, kterou svými polibky vyléčila a udělala krásnou. Už dlouho se mi nestalo, abych celý film tupě zírala na plátno a snažila se aspoň něco pochopit. Nevím, na čem si tvůrci frčeli, ale měli by to rozdávat při projekcích. (28.11.2009)

Film je úchvatný a nezměřitelně odvážný i po létech a dnes se mi zdá nepochybné, že hodně scelujících kvalit a jemných přechodových škál smyslnosti i smysluplnosti získal spoluprací Jar. Jireše právě s nekompromisně osvobozenou a žensky sebevědomou umělkyní Ester Krumbachovou. Kdysi, ještě v dřevních dobách mých filologických studií, pro mě bylo zlomovým překvapením a příkladným poučením, o kolik rovin je tenhle filmový převod srozumitelnější, dramatičtější, osvobodivější, okouzlivější a přiléhavější než Nezvalova knižní předloha, jež je ve skutečnosti dosti únavně a bezduše poplatná spíše teoretickým zásadám poetismu, než že by se chápavě a atraktivně vciťovala do fantazií dospívající dívky v horkém létě, což ji činí překvapivě nudnou, zvlášť pokud jste dříve viděli film s jeho nábojem imaginativně výbušné kombinace světlé a něžné milostnosti, zvědavosti, dychtivosti, dojemnosti a křehkosti, podbarvené a ohrožované spodními temnými strhujícími proudy nebezpečnějších podob touhy. *** Věřím, že v případě, že by čtenář dostal do ruky jako první literární text, ztratí se v rozbředlém sledu halabala skládaných, vrstvených a mnohoslovně rozvíjených představ, jež v něm neprobudí potřebu podívat se na tento zásadní počin českého filmového magického realismu (čistě moje škatulka, vzniklá tomuhle dílu na míru). *~ (28.06.2020)

Nesnadný úkol čekal Jaromila Jireše při zpracování Nezvalovy surrealisticko-poetické novely, ve které se klíží fantastika spadající až k jakémusi lacinému kýči a temná hororová linka podtržená (skoro) deviantní atmosférou. Dnes již můžeme být rádi, že to byl právě Jireš, který zadaptoval toto ojedinělé dílo do filmové řeči. Valerie a týden divů nevybočuje jen po stránce dějové, ale tolik ojedinělou atmosférou se diametrálně odlišuje od ostatní české produkce. Podíl na tom nemá jenom režisér, ale i Ester Krumbachová, jež se na snímku podílela jako výtvarnice. Spolu s režisérem vtiskli filmové podobě mystiku literární předlohy. Kostýmy, aranžování jednotlivých scén, odvážná práce s kamerou (za kterou stál Jan Čuřík) zprostředkovávají lehkou snivost, která je cítit při četbě Nezvalova díla. Pochvalu si režisér zaslouží i co se týče herců. V hlavní roli by nikdo nepůsobil tak něžně žensky (eroticky) jako mladičká Jaroslava Schallerová. Detailní záběry na její tvář, nevinný výraz a celková dětskost jen utužuje celkový výsledek, po kterém se zasníte i nadlouho poté. (12.06.2004)

Poetický horor Valérie a týden divů - zfilmovaná báseň Vítězslava Nezvala - je po formální stránce jeden z nejzajímavějších filmů československé kinematografie a našel si, byť vzhledem ke své estetické výlučnosti, relativně malou ale stálou skupinu příznivců po celém světě. Jirešovi se podařilo vytvořit zvláštní atmosféru tajemna a za pomoci výtvarnice Ester Krumbachové výtvarně jedinečnou podívanou. Navíc došlo ke šťastné volbě hlavní představitelky, kdy Jaroslava Schallerová, ač neherec, dokázala propůjčit své postavě výjimečnou křehkost a půvab dívky, která se dostává do puberty a začíná vnímat svou ženskost. Lehce eroticky smyslné, snivé a fantaskní. Celkový dojem: 95 %. Film určitě není vhodným soustem pro hororové fanoušky, kteří očekávají děsivou krvavou podívanou. (17.06.2006)

Jako Boschova Zahrada pozemských rozkoší - vzbuzuje ve mně podivnou slast a zároveň štítivý odpor. Žel, odpor nakonec převládne navzdory výsostně stylizované podívané, která však, hlavně díky obsahu, docela brzy přesytí. Můžete to klidně odnést, už nebudu. No, čert ví, co v sedmdesátém frčelo za modely... nebo snad ve třicátém druhém, pane Nezval? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (24.04.2015)