Útěky domů

Tak tenhle film s Tomášek Holým jsem do dneška neznal a musím říct, že když je na scéně on, je film výborný. Honzík v jeho podání je všemi mastmi mazaný kluk, který se dokáže vylízat (skoro) z každé šlamastiky, do které se při hledání své biologické rodiny dostane. Zkrátka typická jiskřivá role pro Tomáše Holého. Ještě i postava návrhářky Marie v podání Jany Brejchové, která tu mj. řeší své nenaplněné umělecké ambici, přičemž se projevuje coby věčně někam spěchající žena s omezenými schopnosti empatie a mateřského citu ("cizí jako cizí..."), je relativně zajímavě vykreslená. Komu jsem ale třeba nerozuměl, byla postava Michala v podání Jana Kanyzy. A když se do toho přidají různé odbočky v ději (Kanyza s Čunderlíkovou, Brejchová s Kopeckým) a některé zcela zbytečné vedlejší postavy (Vlastimil Hašek, Markéta Fišerová), slije se to celé do takového zvláštního mixu, který místy docela nudí. Naštěstí Tomáš Holý je na scéně dost často, takže to celé zachraňuje. Na dvanáctileté dítě docela výkon. Ale Tomáš Holý nebyl obyčejné dítě... (07.03.2018)

Myslim, ze samotny Jires zustal za ocekavanim. Vzhledem k solidnimu nametu, hereckemu obsazeni, (hlavne vyborna Brejchova s Holym) mi film neprijde nijak oslnujici, nejakou atmosferu to ma, jinak prumernost temer ve vsech ohledech... Posledni celovecerni film Tomase Holeho, ktery jsem doposud nehodnotil. (29.10.2017)

Kdy je ta správná doba na to říct dítěti, že je adoptované? Na to bohužel neexistuje jednoduchá odpověď, protože nejde o jednoduchou otázku. Film měl ukázat psycholigickou stránku celé věci a to, co to provede se všemi zúčastněnými, když si někdo pustí pusu na špacír v návalu emočního tlaku. Nemám ráda, když Tomáš Holý hrál ve vážnějších rolí, ale zase to dakazuje jeho všestranost. Tenhle film je takový zvláštní nebo spíše divný a utahaný. (03.04.2013)

Tento méně známý Jirešův film má obrovskou přednost v nenahraditelném dětském herci Tomáši Holém, taktéž v silném rodinném tématu a poetických záběrech kamery. Malému Honzíkovi, stejně tak většinou i nesnadnému rozhodování ze strany Marie (hodně zajímavá Jana Brejchová) dokáže divák vesměs porozumět, složitý vztah mezi klukem a adoptivní matkou i Mariin vlastní svět kreativní práce módního návrhářství v divadle se tu podle mě povedlo dostatečně vykřeslit. U náhradního táty a občas vůbec ve vztahu obou manželů už ale jakoby psychologie pokulhávala a ostatní postavy se tu jen zběžně bez většího vykřeslení různým způsobem volně míjely, z nichž některé volně načrtlé epizodní linky s milostními vztahy ve svém plochém pojetí spíše trochu brzdí hlavní děj. Taktéž trochu zamrzí absence pořádného zakončení u některých výrazných dějových motivů (SPOILER: Honzíkovo věčné hledání maminky, končící taktéž nejasně ukončenou scénou v archivu). *** Přestože vypadá, že lze toho hodně Útěkům domů vytýkat, dávám nakonec slabší 4 hvězdičky, protože v tom nejlepším, co ten film nabízí, a sice citlivě podaném dětském / rodinném příběhu, funguje skvěle a dost na mě zapůsobil, jak z pohledu Honzíka pravidelně hledajícího možná nejen mámu, ale i větší lásku, silnější pouto, tak i z pohledů rodičů v nesnadném dilematu. Na postavách a jejich psychologii by šlo ze strany scenáristy určitě zapracovat, ale svou atmosférou a rozehraným příběhem se mi přes všechny mínusy ten film hodně líbil a měl pro mě své kouzlo. [70%] (24.12.2021)

Mám slabost pro cokoli, co vzešlo z Jirešovi imaginace. Základní situace je prostá, drama rodiny vyhrocené, ona je v páru starší a mají adoptovaného syna. Co může být náročnější? Šedivost a nezajímavost tehdejších dnů se snaží Jireš rozčeřit zajímavou profesí obou, etudkami Kopeckého a Schroma. A samozřejmě nesmí chybět klasický útěk na venkov. Prostory v pražském bytě jsou stísněné, víkendová krajina naopak naprosto uvolněná. (31.03.2013)