Útěky domů

Tak tenhle film s Tomášek Holým jsem do dneška neznal a musím říct, že když je na scéně on, je film výborný. Honzík v jeho podání je všemi mastmi mazaný kluk, který se dokáže vylízat (skoro) z každé šlamastiky, do které se při hledání své biologické rodiny dostane. Zkrátka typická jiskřivá role pro Tomáše Holého. Ještě i postava návrhářky Marie v podání Jany Brejchové, která tu mj. řeší své nenaplněné umělecké ambici, přičemž se projevuje coby věčně někam spěchající žena s omezenými schopnosti empatie a mateřského citu ("cizí jako cizí..."), je relativně zajímavě vykreslená. Komu jsem ale třeba nerozuměl, byla postava Michala v podání Jana Kanyzy. A když se do toho přidají různé odbočky v ději (Kanyza s Čunderlíkovou, Brejchová s Kopeckým) a některé zcela zbytečné vedlejší postavy (Vlastimil Hašek, Markéta Fišerová), slije se to celé do takového zvláštního mixu, který místy docela nudí. Naštěstí Tomáš Holý je na scéně dost často, takže to celé zachraňuje. Na dvanáctileté dítě docela výkon. Ale Tomáš Holý nebyl obyčejné dítě... (07.03.2018)

Mám slabost pro cokoli, co vzešlo z Jirešovi imaginace. Základní situace je prostá, drama rodiny vyhrocené, ona je v páru starší a mají adoptovaného syna. Co může být náročnější? Šedivost a nezajímavost tehdejších dnů se snaží Jireš rozčeřit zajímavou profesí obou, etudkami Kopeckého a Schroma. A samozřejmě nesmí chybět klasický útěk na venkov. Prostory v pražském bytě jsou stísněné, víkendová krajina naopak naprosto uvolněná. (31.03.2013)

Škoda, že některé situace vyznívají hodně nevěrohodně, hlavně když Honzík (Tomáš Holý) hledá v kojeneckém ústavu odpověď, kdo je jeho pravá matka a zároveň ho tam jde hledat jeho adoptivní matka (Jana Brejchová). A takových náhod nebo divných situací je tam více a akorát kazí dojem z jinak kvalitního psychologického dramatu. Ale takové už filmy Jaromila Jireše jsou. (09.03.2018)

Tomáš Holý byl fajn kluk,  co se hraní týče (sosobně jsem ho pochopitelně neznal). Nicméně nikdy jsem z něj a jeho výkonů nebyl tak hin jako jiní. Film je docela zajímavým dramatem o hledání svého vlastního já a ceně jakou jsme za to ochotni zaplatit. Myslím si, že v obdobném případě by jednal každý z nás stejně. Brejchová hrála tradičně skvěle byť mi její postava na to co si vzala za břímě přišla dost brzo vyhořelá a snad i sobecká. Kanyza byl fajn a dával to mnohem lépe. Proč Evalda schorma daboval Rudolf Jelínek to fakt nechápu. Moc mi to tam nesedělo. Zajímalo by mne kolik vlastně mělo Honzíkovi být. Pokud to byl žák ZŠ absolutně nechápu tu volnost, jakou mu rodiče dávali i když tušili pravé důvody absencí školní docházky. Ve filmu se divák podívá i do dílen ČSA což není obvyklé místo pro natáčení filmů a já byl za ně rád. Jireš se s oblibou pouštěl ve svých dílech do psychologických dramat, lidských povah ale na rozdíl od jeho jiných děl tento film tehle film na mne nějak extra nedolehl. A nehrát tam známí herci, pak nevím jak bych hodnotil. Fajn byly dialogy s Kopeckým, za to Zedníček na poutu s Heřmánkem, to snad dopsal do scénáře někdo jiný...  Dávám tedy za 3 Kčs do sklenice SOS. * * * (05.07.2022)

Tento méně známý Jirešův film má obrovskou přednost v nenahraditelném dětském herci Tomáši Holém, taktéž v silném rodinném tématu a poetických záběrech kamery. Malému Honzíkovi, stejně tak většinou i nesnadnému rozhodování ze strany Marie (hodně zajímavá Jana Brejchová) dokáže divák vesměs porozumět, složitý vztah mezi klukem a adoptivní matkou i Mariin vlastní svět kreativní práce módního návrhářství v divadle se tu podle mě povedlo dostatečně vykřeslit. U náhradního táty a občas vůbec ve vztahu obou manželů už ale jakoby psychologie pokulhávala a ostatní postavy se tu jen zběžně bez většího vykřeslení různým způsobem volně míjely, z nichž některé volně načrtlé epizodní linky s milostními vztahy ve svém plochém pojetí spíše trochu brzdí hlavní děj. Taktéž trochu zamrzí absence pořádného zakončení u některých výrazných dějových motivů (SPOILER: Honzíkovo věčné hledání maminky, končící taktéž nejasně ukončenou scénou v archivu). *** Přestože vypadá, že lze toho hodně Útěkům domů vytýkat, dávám nakonec slabší 4 hvězdičky, protože v tom nejlepším, co ten film nabízí, a sice citlivě podaném dětském / rodinném příběhu, funguje skvěle a dost na mě zapůsobil, jak z pohledu Honzíka pravidelně hledajícího možná nejen mámu, ale i větší lásku, silnější pouto, tak i z pohledů rodičů v nesnadném dilematu. Na postavách a jejich psychologii by šlo ze strany scenáristy určitě zapracovat, ale svou atmosférou a rozehraným příběhem se mi přes všechny mínusy ten film hodně líbil a měl pro mě své kouzlo. [70%] (24.12.2021)