Vražedná pole

Z tohoto filmu je mi vyloženě špatně, ale obávám se, že poněkud jiným způsobem, než tvůrci zamýšleli. Uslintaný děj, který by sepsala snad i ploštěnka mléčná. Scénárista se dle mého drze spolehl na to, že všechno zachrání visačky "tragický lidský příběh" a "podle skutečné události." Jindy dobří herci (Sands, Malkovich) zde jednoduše neměli co hrát, neboť nepředvedli zhola nic. Sam Waterson byl toporný až hanba a Oscarem oceněný Haing S. Ngor dostal tuto cenu na sto procent z politických důvodů. Je na něm vskutku bolestně poznat, že herec není, tak prachšpatný výkon se jen tak nevidí. Celé dílo korunuje stopáž - přes dvě hodiny nudy a zhnusení prostě nezachraní ani velmi slušná hudba, snad jediný klad, kterým Vražedná pole disponují. (25.06.2007)

Oscar 3 : Herec VR - Haing S. Ngor, Kamera, Střih + 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Sam Waterston, Scénář - A . . . . . . . .V tomto filmu je mimo jiné, velice pěkně vidět snaha levicového novináře omlouvat genocidní masakry americkým bombardováním. Upozorňuji na Československý film z roku 1989 ! ! ! Devět kruhů pekla s Milanem Kňažkem v hlavní roli zpracovaný velice obdobně. Rudí Khmerové totiž leželi v žaludku i našim soudruhům. (23.03.2004)

Roland Joffé byl v polovině 80. let na vrcholu sil a z Vražedných polí je to hodně cítit. Patosem a naléhavostí prodchnutý dvoj-příběh amerického novináře a jeho kambodžského kolegy, který je ponechán na pospas zuření rudých Khmérů v 70. letech, má zcela jasné mravní poselství, které kupodivu mnohem více než nepochopitelný fanatismus Rudých Khmérů žaluje tradičně empatickou americkou zahraniční politiku. Nejsilnější zbraní Vražedných polí rozhodně není celkem jednoduchý a přímočarý příběh, ale atmosféra a dokonalá evokace doby, kdy Západ utíkal a rudí se blížili k Phnompenhu z rýžových polí. Jedním z vrcholných okamžiků Joffého režie je vícevrstevná zpětná reflexe událostí – dokument pouštěný z videa, zoufalé oči Sama Waterstona a tklivá Pucciniho árie Nessun Dorma. Mocné. Tak mocné, že ani závěrečné Lennonovo "Imagine" nemůže momentu uvědomění nesmyslnosti, bezpráví a bezvýchodnosti konkurovat. Z mého pohledu mohl být film klidně o pár desítek minut delší, pasáže z tábora Ankhy jsou totiž pohlcující a neobyčejně zajímavé. Bohužel také torzovité, příliš úsečné a místy zbytečně tezovité (opravdu "flashová" epizoda s chlapečkem). Ačkoli se podobně jako např. ve Stoneově Četě jedná o film doslovný a manipulativní, téma i provedení představují lahůdkový zážitek, který jsem prožil v diváckém tranzu. Styl, jakým Jaffé nezúčastněně inkorporuje utrpení a brutalitu do děje, odráží něco z chladu a nezúčastněnosti čoček a objektivů masmédií... a právě proto zní jako zoufalý výkřik. Určitě ne bezchybný film, ale nepochybně silný divácký zážitek pro každého, kdo se zajímá o rudé totality. (25.06.2007)

Ocenění: Oscar - vedlejší herec (H. S. Ngor), kamera, střih BAFTA - herec (H. S. Ngor), kamera, střih, film, adaptovaný scénář, zvuk, herecký objev (H. S. Ngor) Boston Society of Film Critics Awards - herec (H. S. Ngor), kamera, film, vedlejší herec (J. Malkovich) Zlatý glóbus - vedlejší herec v dramatu (H. S. Ngor) London Critics Circle Film Awards - režie Los Angeles Film Critics Association Awards - kamera (02.10.2013)

První polovina filmu nebyla nezajímavá a nemůžu říct, že by se v ní nic nedělo, ale ve srovnání s polovinou druhou byla opravdu slabá a příliš obyčejná. Jisté výhrady bych si dovolil mít i k Oldfieldově hudbě, která do děje místy padne jako ulitá (poklidné pasáže nebo dramatická evakuace), ale jindy z filmu nepěkně trčí a odvádí pozornost (zajetí novinářů například). Jak už jsem napsal, ve druhé polovině Vražedných polí se stane všechno, kvůli čemu je dobré je vidět - Dit Pran putuje Kambodží (tady se Rolland Joffé očividně připravoval na nadcházející snímek Mission), Schanberg doma sleduje televizi a hraje mu k tomu Vincero, Schanberg pátrá po Pranovi... A pak samozřejmě ten krásný závěr (ovšem Lennona bych oželel). Tři a půl. (07.07.2012)