Vražedná pole

Vražedná pole jsou filmem kde z každého políčka (filmového, ne toho, na který odkazuje název snímku) přímo sálají ambice směrem k pozlaceným plešounům. Neříkám, že je to špatně. Zvlášť, když to má v rukách režisér, který se umí vyhnout lacinému podlézání akademii (ovšem Lennon na závěr byl už těžce přes míru). V první polovině jsem se neubránil pocitu proč se děj stále točí kolem nezajímavého sebestředného novináře, když "ten jeho poskok, s kterým zachází jak s onucí" je stokrát zajímavější. A naštěstí si to mysleli i autoři a v druhé části vsadili právě na něj. V mých očích dobře udělali. Jinak scény typu vyvolávaní fotek ve spartanských podmínkách, video s projevem Nixona a záběry zvěrstev Rudých khmérů sestříhané na Vincerò či bloudění po vražedných polích jsou tak působivé scény, že jen za ně si Roland Joffé zaslouží můj velký obdiv. Na druhou stranu to nic nemění na faktu, že tu vidím i chyby. Což o jeho následujícím snímku říct nemůžu, i kdybych sebevíc chtěl. (21.10.2008)

Páči sa mi ako je film komponovaný. Na začiatku sa dostávame in medias res do konfliktu v Kambodži, ktorý je dôsledkom vojny vo Vietname. Hrdinovia Waterston a Ngor ako dvaja žurnalisti hľadajú príbehy o ktorých by mohli písať a prezentovať ich tak americkej verejnosti ako volanie o pomoc. V tomto smere film zvysoka kašle na patriotizmus a hrdinstvo. V prvej polovici totiž film len pozoruje. Sleduje z pohľadu cudzincov hrôzy, ktoré miestni vykonávajú na sebe. A snažia sa z toho šialenstva dostať živý( veď sú predsa cudzinci). Tá druhá sleduje dva rozdielne svety. Ten Ngorov snažiaci sa prežiť v podmienkach v ktorých ľudia zomierajú v nemenných hroboch po tisícoch, a ten svetský americký v ktorom je novinár chválený za hrdinstvá, ktorých sa nikdy nedopustil. Až tá druhá polovica dáva postavám ku ktorým sme si v prvej polovici nemali ako vytvoriť vzťah, nový rozmer. A ku koncu film krásne uzatvára pomyselný kruh a predáva emóciu. Oceňujem to, že si film neberie servítky. Je explicitný a nepríjemný. Núti k zamysleniu a zároveň v určitých pasážach apeluje na ľudskosť a morálku. Zároveň nastavuje zrkadlo a pripomína konflikt, ktorý v dome vzniku ešte vôbec nebol zažehnaný. To, že tu vidíme krvácať a zomierať deti považujem za odvážny ťah, ktorý sa vyplatil. Tento príbeh bude vo mne rezonovať ešte dlho. Zaslúžený oscar za kameru. (24.02.2021)

Jak je vůbec možné, že tak silný obsahový náboj lze vyjádřit díky mistrovské formě? U tohoto filmu totiž často obraz poví více než několik tisíc slov. Spíše než nekompromisní antikomunistická agitka jsou Vražedná pole strhujícím příběhem o strastiplném shledání dvou životních přátel. S velkou osobitostí a přímostí je v první polovině skvěle vystihnuta rozvrácenost státu, jenž byl zasažen pěstí komunistické revoluce. Ta druhá pak ukáže, s jakou chladností lze likvidovat společenskou vrstvu inteligence. Neúprosnost pracovního tábora, z nějž relativně není úniku, pak přerůstá v děsivé obrázky, kterým panuje malá holčička s modrým igelitovým pytlíkem a následný přechod „vražedného pole“. O to silnější a emocionálnější je pak konec u nějž i chlap na chvilku zapomene na to, že je chlap (05.11.2005)

Chvílema výborný, chvílema hrozná nuda. Z filmu by se určitě dalo tak 30-40 minut vyhodit a nebylo by to vůbec na škodu. Dost mi vadilo, že se film snažil každou chvíli hrát na city a pak konec, protože to byl doslova kýč. Líbila se mi hudba (Mike Oldfield). Pro mě lehkej nadprůměr... 60% (25.12.2009)

Každá krajina má svoj smutný kus histórie. A toto je ten kambodžský. Film je pekná pocta Ditovi Pranovi, ktorý kde mohol tam pomohol a z najväčších sračiek sa aj tak musel vyhrabať sám. Klobúk dole. A klobúk dole aj jeho hereckému predstaviteľovi. Chválim celú výpravu a aj kameru, pretože som sa naozaj cítila ako priamo na mieste. Menšia katastrofa pre mňa bola muzika ... snáď len tri hudobné motívy stáli za to. Sorry, Mike. A ak hovoríme o rozdelení filmu na dve časti, tak jasne u mňa viedla tá druhá. Videné v rámci Season Challenge Tour vol. 2 (25.11.2016)