Všechno úplně všechno

Film velmi hezký, vizuálně uhrančivý, vizuální stránku perfektně doplňuje hudební soundtrack. Nicka Robinsona jsem si viditelněji všimla až v Já, Simon. Amandlu jsem znala dřív jako zpěvačku s milimetrovým sestřihem, takže jsem ji nejprve nepoznala. Storyline kopíruje příběh podle skutečné události, který byl mrazivě ztvárněn v The Act, kde to... "SPOILER ALERT" pro matku nedopadlo dobře. Tady ve vás konec zanechá velmi příjemnou příchuť, že všechno se může v dobré obrátit. (30.07.2019)

Ale no ták... Jestli tohle Stella brala jako kvalifikaci na mistrovství světa v naivitě, tak za mě teda s přehledem splněno a jen tak dál. Jako holka by mohla vědět, že natočit film není jako natočit si vlasy; film by kromě natřásání měl taky něco říct. Tahle sterilní odrhovačka může říct leda tak výrobcům francouzských oken to, že uspěli už i v Americe. Hezky se na to koukalo a třeba taková hudba byla podařená fakt hodně, ale flákni na konec filmu ohranou pointu bez trochy síly a máš co? Určitě ne všechno úplně všechno. (19.08.2017)

Tenhle film mi přišel mnohem uvěřitelnější a celkově se mi líbil víc, než žánrově podobné Fault in our stars. A hlavní hrdinové působí asi až moc realisticky a připomínají mi tu dobu dospívání, kdy prostě člověk ovládaný hormony nemyslí na nic jiného než na tu svoji druhou polovičku... ach, kde že ty časy jsou. (22.08.2017)

Film bych přirovnal k bábovce. Je suchý. Když ho neuvidíte, vůbec o nic nepřijdete. Tedy kromě zjištění, že získat kreditku je vlastně strašně jednoduchá věc. Zřejmě i včetně toho, že se na ní vygeneruje nekonečné množství peněz. Ale jako jo, líbilo by se mi to. Kdyby mi bylo patnáct. A byl bych holka. To by mi totiž nevadila ta šablonovitost, sterilní herecký výkony a nudnej soundtrack. A to šokující odhalení na konci bylo neskutečně dementní. Phew. (27.06.2017)

"Vem si roušku, můj koloušku, bacil kolem lítá! Lásku dusí igelitem, moje máti lítá. Pan Münchhausen nechápe, jak divizna se diví - mutr sama prozřela, za sebe se stydí? " Aneb když si baciloplachá dívenka s tělíčkem v rozpuku a duší dušenou pod igelitem chce normálně zašustit s mládencem, nebo aspoň dostat nějakou tu romantickou pusu na pusu, musí si pořádně dupnout. Na bacily i na svou drahou, echt pečující matinku. Docela fajn se na tu pohádku i na tu kočičku koukalo, bohuže mutr a její náhlé prozření (a to bez jakékoli psychiatrické pomoci) celou tu igelitovou love story o naději beznadějně zazdilo. Zhruba tak důvěryhodné jako např. anorektička, která, taktéž odbornou psychologickou pomocí nepolíbená, na sebe jednoho krásného rána jukne do zrcadla a řekne si: "Ale fujky fuj! To jsem ale hnusně vychrtlá, měla bych začít pořádně jíst!" Nicméně, lásce zdar, bacilům všeho druhu i covidu zmar! (Jakož i našim politikům, kteří už druhým rokem láskyplně dusí celý národ pod igelitem.) (19.03.2021)