Všechno úplně všechno

Ale no ták... Jestli tohle Stella brala jako kvalifikaci na mistrovství světa v naivitě, tak za mě teda s přehledem splněno a jen tak dál. Jako holka by mohla vědět, že natočit film není jako natočit si vlasy; film by kromě natřásání měl taky něco říct. Tahle sterilní odrhovačka může říct leda tak výrobcům francouzských oken to, že uspěli už i v Americe. Hezky se na to koukalo a třeba taková hudba byla podařená fakt hodně, ale flákni na konec filmu ohranou pointu bez trochy síly a máš co? Určitě ne všechno úplně všechno. (19.08.2017)

[ČSFD projekce] Hlavní hrdinka je od útlého věku zavřena ve skleněné bublině, anžto okolní svět je pro ni smrtící. Jaká smůla! Co se však nestane. Hned do vedlejšího baráku se nastěhuje děsně kůl chlapec, ze kterého si přímo zmáčí bombarďáky a rozhodne se spáchat sebevraždu. Takhle nějak v kostce proběhne tato romantická záležitost, která očividně cílí na publikum o polovinu mladší, než jsem já. Každý tedy pochopí, že jsem nebyl dvakrát nadšen. Nevytrhla to ani matka, ke které mohl člověk cítit alespoň mizivé sympatie, kdyby to byla luxusní zachovalá čtyřicítka a ne hnusná černoška s Martovským syndromem a nosem jako prdel. Zápletka neoriginální, děj vcelku nudný a místy i pitomý. Připomíná mi to televizní filmy od Disneye ve studiu Kamarád. Inu, taková ta klasika pro dětské romantické duše, které niterně krvácí při sledování Rosa*undy Pič*rové! Ostatní důrazně odrazuji. 40% (19.07.2017)

S krutými diagnózami se v posledních letech roztrhl pytel. Většinou s nimi pomohly výtečné herecké výkony, černější humor i šibalsky napsané dialogy. Maddy je bystré děvče a hned nám začne vyprávět svůj příběh. Trpí vzácnou chorobou SCID, kvůli které neopouští domov, páč by se její tělo nevypořádalo s viry a bacily, imunitní systém má takřka nefunkční. Její život tvoří starostlivá máma, přátelská zdravotní sestra, knihy, představy a sny, internet. A nově i pokukování po právě přistěhovaném sousedovi. A začne riskovat. Nechejme stranou luxusní vilu a fakt, kde na všechno matka samoživitelka bere, ovšem slabinou příběhu je právě jeho nereálnost (a s tím spojený fakt, že se o dívku nikdy skutečně nebojíme). Vývoj událostí dokážeme odhadnout, závěrečné odhalení karet je ovšem silná káva, které se horko těžko věří. Sentimentální povahy si přesto přijdou na své. Tvůrci přesně ví, co chtějí točit, nestydí se za to, neskrývají se za nějaké přehnané ambice, prostě hromadí dojemné scény a žánrové klišé. Necyničtí diváci jim to rádi zbaští. Herci jsou snaživí, škoda, že nedostali víc dialogových přestřelek, každopádně Amandla Stenberg je docela velkým příslibem do budoucna. (27.08.2017)

Na romantické filmy moc nejsem, ale tady byli oba hrdinové tak sympatičtí, že snad ani nešlo jim nedržet palce. Amanda byla skvělá a vážně moc krásná. Konec byl překvapivý, myslím, že pro dost lidí naprosto nečekaný (pro mě ne, byla jsem už bohužel spoilerována). Ale celkově strašně milý film a myslím, že by si zasloužil být v červené barvě. (13.08.2017)

"Vem si roušku, můj koloušku, bacil kolem lítá! Lásku dusí igelitem, moje máti lítá. Pan Münchhausen nechápe, jak divizna se diví - mutr sama prozřela, za sebe se stydí? " Aneb když si baciloplachá dívenka s tělíčkem v rozpuku a duší dušenou pod igelitem chce normálně zašustit s mládencem, nebo aspoň dostat nějakou tu romantickou pusu na pusu, musí si pořádně dupnout. Na bacily i na svou drahou, echt pečující matinku. Docela fajn se na tu pohádku i na tu kočičku koukalo, bohuže mutr a její náhlé prozření (a to bez jakékoli psychiatrické pomoci) celou tu igelitovou love story o naději beznadějně zazdilo. Zhruba tak důvěryhodné jako např. anorektička, která, taktéž odbornou psychologickou pomocí nepolíbená, na sebe jednoho krásného rána jukne do zrcadla a řekne si: "Ale fujky fuj! To jsem ale hnusně vychrtlá, měla bych začít pořádně jíst!" Nicméně, lásce zdar, bacilům všeho druhu i covidu zmar! (Jakož i našim politikům, kteří už druhým rokem láskyplně dusí celý národ pod igelitem.) (19.03.2021)