Mise

Pro mě tento film stojí především na jednom z nejúžasnějších soundtracků filmové historie, zkomponovaném géniem filmové hudby Enniem Morriconem. Scénář tak trochu agituje za pozitivní přínos misionářské činnosti, ale díky inteligentní formě podání to nepůsobí nepatřičně. Rozhodně mě mrzí, že jsem neměl možnost vidět film na velkém plátně. (09.01.2007)

Tenhle snímek je ukázkový příklad toho, proč miluji film a vše okolo něho. Misie je opravdu nádherný film, ne nemyslím to z legrace nebo ironicky, prostě filmy podobného typu se mají od ní co učit. Roland Joffé nám připravil opravdu zneklidňující pohled z doby, kterou nikdo z nás nazažil a nezažije. V daném oboru se skvěle vyzná a nesnaží se nám do hlavy narvat všelijaké letopočty nebo jména různých panovníků. Předhodil nám kus masa a každy ať se s ním porve podle svého gusta. Buď ho odsoudí nebo si ho zamiluje. Robert De Niro je, ano vím už se opakuju, nejlepším hercem na světě. To nejlepším říkám opravdu nahlas, protože lepší herec už se nenarodí. Velmi zdatným sekundantem Roberta je Jeremy Irons, kterého jsem doposud vídával v rolích odporně slizkých postav. Snad každý kdo má trochu hudební sluch zjistí, že Ennio Morricone je skladatelem číslo jedna a dokazuje to i v tomhle filmu. Jeho skladby jsou prostě dechberoucí. Chtěl bych zmínit ještě kameramana, ale vím, že mnozí uživatelé nebudou mít chuť číst sáhodlouhý román, takže snad jen říct, že na atmosféře filmu má také lví podíl. Jak už jsem řekl, Misii si buď zamilujete nebo odsoudíte, teď je řada na vás..... (10.08.2007)

Tento snímek je takový skrytý klenot. Jméno režiséra jsem nikdy předtím neslyšel, o to víc mě udivuje fakt, že studio muselo na natáčení věnovat nemalé finance. Film je dokonale řemeslně zvládnutý po všech stránkách. Díky překrásné kameře, máme dojem, že nahlížíme do pravého pozemského ráje, plného nádherných scenérií. Příběh je taky velmi silný, velmi skvěle je napsána postava, kterou zde ztvárnil De Niro. Bouřlivý španěl, nejdříve obchodník otroky, posléze vrah a na konec bojovník za spravedlnost. Jeho proměna je díky jeho prudké povaze tak nějak logická. De Niro je herec první kategorie a stejně tak Jeremy Irons. Úžasná je i hudba, i když někdy mi nesedí její zasazení do filmu, kdy v pějí v kostelech sbory. Přeci jen soundtrack prostě nazpívali profesionální zpěváci. (25.01.2007)

The Mission je především dojmový film, od krásných záběrů džungle a vodopádů, přes chytře zvolenou, podmanivou a často maximalistickou hudbu až samozřejmě po samotný příběh. Charizmaticky nepřekonatelný, Robert De Niro, vláčí pytel plný železného haraburdí, jako symbolismus k mnohem těžšímu břemenu, jež táhne ve svém srdci, kvůli neuváženému zabití bratra v malicherném souboji. Ne nadarmo jsem si vzpomněl na novější a v tomto směru možná ještě silnější Jaro, léto, podzim, zima... a jaro ... Jakmile je však pokání definitivně uzavřeno, snímek se přesune úplně někam jinam, konkrétně k tématu kolonizování Jižní Ameriky. Hloupost a krutost tehdejších dobyvatelů skutečně bije do očí a tlačí u srdce a to je asi vzhledem k účelu filmu dobře, jenže předpokládaná, závěrečná bitva stejně působí malinko samoúčelně. Celkově, kvůli rozpolcenosti filmu a pár nudnějším momentům, jsem nebyl tak nadšen, jak jsem doufal. 8/10 (16.07.2008)

Divokou přírodou, omotán tlustým lanem, vleče muž obrovské závaží ne však tíživější, než je jeho svědomí ze zabití bratra, padá, jeho břímě ho strhává, ale on znovu vstává a postupuje dál v cestě pokání až do místa, kam je pozván a kde je mu odpouštěno - i těmi, které lovil. Po boku kněze buduje misii, která pralesní neznabohy napřed "polidští", dá jim Boha, víru, řád, aby pak někdo jiný přišel a opět ve jménu Boha - protože On má svoje záměry - jim to vzal. V té chvíli se jejich cesty a způsoby, jak se bránit, rozcházejí a i když jsem v tomto případě byla na straně Mendozova (De Niro) přístupu, jednání otce Gabriela (Irons) mi nebylo nepochopitelné a nepohrdala jsem jím. Tenhle úchvatný film navozuje spoustu otázek ("nebylo by těm divochům líp, kdyby nás nikdy nepotkali?") i odpovídá (bylo!), často je ale odpověď na divákovi a jeho vlastním srdci, a já nemůžu než tuto "misi" s výtečnými herci, opulentní kamerou a Morriconeho jímavou hudbou všem, kteří nevidí jen černobíle a nevadí jim, že myslet někdy trochu bolí, doporučit. (26.11.2005)