Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)

(více)

Recenze (87)

forsberg 

všechny recenze uživatele

Inu přiznejme si, jako historické drama Šarlatové písmeno neobstojí, ale ve chvíli kdy jsem chtěla být objektivní a dát hodnocení *** za snahu a pěkné kostýmy, ozvalo se mé beznadějně romantické já a pohrozilo: " Holka, jestli se jen pokusíš dát Garymu prstíčkembyjsihrabalaabyseovíjelkolemtebe Oldmanovi míň než 4*, vymažu ti z paměti všechny červené knihovny co jsi kdy četla." Kapitulovala jsem. ()

mira.l 

všechny recenze uživatele

Nejeden zdejší komentář kritizuje výkon Demi Moore, ale mě to vůbec špatné nepřipadalo, trocha historické romantiky tu a tam můžu, i když příběh zakázané lásky z doby před několika staletími už je omletý nesčetněkrát. Demi sice není z těch hereček, které by patřily k mým nej-, ale tady mi přišla celkem přirozená. Pominu-li to, že před dvaceti lety to byla krásná ženská. Knižní předlohu neznám, k tomuhle filmu mě víceméně přivedla narážka na něj v Easy A s Emmou Stone:), ale třeba se k předloze někdy dostanu i v knižní podobě. Samotný film vidím na velmi slušné tři * no a ta čtvrtá je teda za Demi:). ()

Reklama

Aargh 

všechny recenze uživatele

Gary Oldman je univerzání herec; i tuhle postavu mu beze zbytku uvěříte. Demi Moore je vedle něho jako pěst na oko, během celého filmu má téměř konstantní výraz a ani zbytek jejího projevu nestojí za moc. Slzy v očích působí podesáté už dost trapně... Za pozornost také stojí záporácká role Roberta Duvalla, kterého ve filmu prostě musíte nenávidět. Film je pěkně nasnímaný, příběh je sice předvídatelný, ale to se u romantiky snese. Potěšilo mě výrazné rýpnutí do křesťanského puritánství a intolerance. ()

runner85 

všechny recenze uživatele

Zakázaná láska zaradená do čias puritánskej Ameriky, keď ešte sme mali otroctvo a kde indiáni bojovalo o svoje právo na územie, tradície, náboženstvo. Veriaci človek som, ale príde mi odporné čo robili kresťania za čias inkvizície, považovali ľudí za čarodejov alebo kacírov, ono hranie sa na boha/bohov ľudom asi vždy išla a aj ide, ... elulijajaja, elulijaja, elulijajaja. I keď chápem že príbeh kde je žena natoľko silná, že zvládne hanbu a verejné ponižovanie jej aj dieťaťa a to všetko len preto aby nezradila chlapa ktorého miluje, je srdce revúci ale ja som moc toho necítil, Našťastie film nie je len o zakázanej láske, ale aj o spolužití domácich s príživníkmi z Anglicka ktorí majú pocit, že sú doma Hudba skvelá, herci tiež, dej ma ale nudil, to vloženie do prostredia kde majú všetci v hlave miesto rozumu hovná ma privádza do zúfalstva a neviem sa vlastne stotožniť ani s jednou postavou ... Na druhú stranu pozrime sa kam sme to dopracovali dneska, úplne obrátená strana mince, od extrému k extrému.... ()

RajAthen 

všechny recenze uživatele

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)

Reklama

Reklama