Šarlatové písmeno

Veľmi pekný príbeh o dvoch ľuďoch, ktorí by radi neskrývali svoju vzájomnú lásku, ale puritánska spoločnosť v ktorej žijú im to nedovoľuje. Samotnému filmu dominujú hlavne herci a hudba. Demi Moore a predovšetkým Gary Oldman podávajú vynikajúce herecké výkony a za zmienku stojí i Robert Duvall, ktorý tak túži po pomste až z neho ide strach. Hudba Johna Barryho je pre ucho typicky "barryovská", teda veľmi pekná a neraz som si vďaka nej a prítomnosti Indiánov v niektorých scénach spomenul na Costnerov Tanec s vlkmi. Kritika film odsúdila, čo si podľa môjho názoru určite nezaslúži. (20.08.2004)

Nakresli si sínusoidu. Napíš nad ňu šarlátové písmeno rok 1995. Získaš presný obraz tohto filmu. Prvá pol hodina ma vyviedla z konceptu, zaujalo ma to, bola som na ihlách, čo bude ďalej. Druhá polhodina mi spravila čas, kedy som si spravila kávu a zasadla späť, nudná pol hodina. Tretia pol hodina ma opäť uchvátila, zaujímavé obrazy, pekná kamera, posolstvo, priateľstvo, láska.Lenže posledná polhodina, bola už natoľko predpokladateľná, že to až nudilo. Dobrá hudba, pekné prostredie, Gary Oldman, Demi Moore nevadila, pekná malá Pearl. Na druhú stranu tu máme nevyváženosť a rozvláčnosť deja. Tak si myslím, že je to tesný nadpriemer. 60% (07.04.2010)

Šarlatové písmeno je jeden z tých filmov 90.rokov, na ktorý som narazila vďaka televíznym kanálom a od detstva k nemu prechovávam silný citový vzťah. Poburujúca puritánska ťažkopádnosť, príjemne kontrastujúca s krásami divokej prírody či osídľovania a najmä vášnivá romantická línia môžu za to, že tento film v mojej zbierke "citlivých, pohladzujúcich" unikátov zastáva osobité miesto. Vynikajúci Gary Oldman, na ktorého je v jeho dobových postavách (Beethoven, Dracula,...) radosť pozerať a melancholická dojímavá hudba Johna Barryho mi natoľko utkvela v pamäti, že Šarlatovému písmenu vďaka nej pripisujem väčší význam než v skutočnosti možno zasluhuje. (20.11.2011)

Gary Oldman je univerzání herec; i tuhle postavu mu beze zbytku uvěříte. Demi Moore je vedle něho jako pěst na oko, během celého filmu má téměř konstantní výraz a ani zbytek jejího projevu nestojí za moc. Slzy v očích působí podesáté už dost trapně... Za pozornost také stojí záporácká role Roberta Duvalla, kterého ve filmu prostě musíte nenávidět. Film je pěkně nasnímaný, příběh je sice předvídatelný, ale to se u romantiky snese. Potěšilo mě výrazné rýpnutí do křesťanského puritánství a intolerance. (30.12.2003)

Z tohoto filmu jsem byla kdysi úplně okouzlená. A co nyní při opakovaném zhlédnutí? Pořád mi imponuje ta láska, která musí čelit překážkám v krutém puritánském prostředí, pořád se s chutí zaposlouchávám do nádherného ústředního hudebního motivu. Ale taky vidím, jak se tu přehrává, až to hezké není, jak jsou některé dialogy či scény nepřirozené, jak je to místy už příliš sentimentální a sladkobolné, bohužel někdy skoro až k smíchu či minimálně pousmání. Vlastně mě Šarlatové písmeno tentokrát více baví zhruba od druhé poloviny, kdy ne že by ta hlavní romantická linka vymizela, ale přece jen je trošku upozaděna nebo, řekněme, naředěna tím, jak do děje zasahuje zdivočelý manžel hlavní hrdinky, události nabírají větší spád, později více vystupuje i motiv rozepří bílých obyvatel a indiánů. Zároveň, když říkám "baví", tak je to ne zcela dostatečná kompenzace za tu příjemnou uvěřitelnou romantiku, kterou jsem se těšila, že si zopáknu a tentokrát mě tak nepohltila. Z určité nostalgie, kvůli těm dojmům z dřívějška, které ve mně pořád někde zůstávají, a taky prostě protože Gary Oldman a Demi Moore, ve svém hodnocení trošku nadsazuji a slušné tři hvězdy a 60 % Šarlatovému písmenu dám. Snad si na mě Ďábel nepočká a nepočastuje mě za to nějakým nehezkým znamením. (13.03.2023)