Hra na pláč

po dlhšom čase zase jeden päťhviezdičkový:), vynikajúci scenár, slušná režia, dokonca aj "gulaty whittaker" (hihi troska pripodivné meno na toho "čierneho drobčeka") sa snažil. :) a mimoriadne si to "svoje" uhral mladý Davidson, nehovoriac o hercovi menom Stephen Rea. Má niečo v sebe, ten Ír. Budem sa musieť pokukať po ďalších Jordanovych dielkach :) (31.10.2013)

Vybavuju si jen jeden film, který měl podobně bizarní zápletku jako Hra na pláč a to je Prolomit vlny od Larse von Triera. Z důvodu prozrazení samozřejmě nebudu zacházet do detailu, ale něco k tomu řeknu. Únos a následné sbližování hlavních hrdinů vypadá na slibně rozehraný thriller. Následně děj dostane nečekaný spád, který ale dějovou linku přetočí tak zvláště a netradičně, že mně to skoro vyrazilo dech. A to nekecám. (22.03.2013)

Tento film jsem viděla už před drahnou dobou, leč hudba z něj mi často zní v uších... Ještě teď vidím smějícího se Foresta Whitekra v bílém véčkovém svetříku pohazujícího si s baseballovým míčem, jak se v reminiscenci zjevuje hlavnímu hrdinovi v podání Stephena Rey... Proč se mu směje není radno prozrazovat předem, aby jeden nepřipravil jiné o nečekanou pointu... Jo a jak je to s tím štírem na zádech želvy, který si prostě nemůže pomoct... Tak to je to, proč vidět tento film - a to nejen jednou. (23.06.2009)

Jako nechápu vůbec tady to hodnocení. Jordan není Almodovar, Jordane už to netoč, nejde ti to. Stejně jako Breakfast on Pluto. Dlouhou dobu jsem se na tento film těšil, hlavně taky kvůli Foresta. První půle kde figuroval ještě nebyla špatná, ale už tehdy jsem čekal co bude dál. Ale to co mi Jordan nabidnul mělo znamenat co? Láska zabijáka IRA s tranďákem? Absolutně mimo, nudil jsem se velmi, emoce a city to ve mě nevyvollo žádné. Nicméně Davidson je šílený, on je fakt skoro baba, nebýt toho hlasu, tak bych snad byl tím pinďourem překvapený. Dvě hvězdy za Foresta a Davidsona, jinak zbytečný film. (15.03.2009)

Tak co o tom mám napsat? Pět hvězd je bez debat (klidně by ještě jednu zasloužil úžasně chytlavý - obzvlášť ve spojení s tímto filmem -, však neohratelný cajdák Boy Georgeho, který sem pasoval nachlup stejně, jako píseň Blue Velvet ve filmu...), ale co na něm bylo tak silného, že si na něj mimoděk vzpomenu x krát do roka, a to jsem ho od r. 1993 viděl jen 3x? Vícerovinový a překvapující příběh irského vojáka je tak reálný, civilní (těch několik, skoro jakoby v druhém plánu obnažených, témat jako je IRA, transvestice je přeci téměř běžným konverzační tématem prvního školního stupně) a tak uvěřitelně a dokonale zahraný. Poslední úkol pro IRU, splněný slib její oběti a jako odměna velmi zvláštní vztah i cit. (12.10.2005)