Hra na pláč

Pro mě opět zásah do černého, Neil Jordan mistrně namixoval několik žánrů dohromady. Drží se tématu konfliktu mezi IRA a Anglií, ale tohle není vše. Herci výborní - Forest Whitaker jako černošský voják, kouzelný Stephan Rea dobrovolník Ira a Jaye Davidson. Za podmanivých písniček získává snímek opojné kouzlo. Za tažnou melodii, považuji píseň The Crying Game -použitá verze od Boy George. Zcela vystihuje vlastně podstatu zbytečného konfliktu, který může přinést jen slzy a není to jen iluze. Podlehla jsem tomu na plno takže 5*. (24.06.2010)

Tak konečně už vím ve kterém filmu jsem slyšela (poprvé!!!) tuhle úžasnou bajku. . „Štír a žába: Štír se chce dostat přes řeku na druhý břeh, ale neumí plavat. Jde za žábou a požádá ji, aby ho převezla na druhou stranu.Žába na to: Já tě převezu a ty mě bodneš. Štír nesouhlasí. - Kdybych tě bodnul, tak bychom šli ke dnu oba. Žába nad tím chvilku přemýšlí a nakonec přijímá.Vezme štíra na záda a vrhnou se do vody. Asi v půli cesty ucítí pálivé bodnutí v boku a dojde jí, že ji štír přece jenom bodnul.A jak se pomalu potápí do vln, zakřičí: Proč jsi mě bodnul? Teď se oba utopíme A štír na to: - Nemohl jsem si pomoci, mám to už v povaze. A jaký je v tom význam? Význam je v tom, co říká. Štír udělá to, co má v povaze.“Velmi zvláštní film o závazných závazcích, o podivném přátelství, o velmi zvláštním vztahu a o tom, co každý z nás má v povaze. Jak jsem mohla na tenhle film zapomenout? To vážně nevím, ale bajku znám.. dosud!!!! (21.12.2005)

Scénář: Neil Jordan .. Zvláštní počin, který klame tělem a to doslova (kdo uvidí, pochopí). Začne nenápadně, ale rychlým sledem přejde na vypilované psychologické drama o vztahu únosce a jeho oběti (pro mě nejlepší část filmu). Pak následuje rychlý a tragický obrat a snímek se láme do romantického a později opět ryze psychologického dramatu. Skvěle funguje provázání děje s obsahem písní. K hercům bez výhrad a Neil Jordan má speciální pochvalu za výtečný scénář. (16.10.2007)

Pro zatím určitě nejlepší film Neila Jordana. Na Dil jsem to teda nějak poznal (ty rysy v obličejí a velký pracky ho/ji porzradily), ale stejně to bylo překvapující, protože jinak jsem vůbec nevěděl, o čem to má být. Skvěle skloubená tématika IRA a transexuality, skvěle zahrané a uvěřitelně přirozené a přirozeně uvěřitelné. Víc než Dil se mi líbila postava Ferguse/Jimmyho, kterýho se svým klidným ksichtem zahrál Stephen Rea, čimž jsem si ho oblíbil. Je to zížitek, který myslím nemá ve světě filmu tématicky obdoby. (01.04.2008)

Film o soucitu a toleranci ve světě, kde se lidé bez rozmyslu zabíjejí v zájmu svých velkých pravd. Ale také film o odpuštění a o lásce, která je jenom jedna, třebaže ji každý z nás vidí jinak. Pro mě navíc to tehdy bylo první setkání s hercem, který má pohled smutného bernardýna - Stephena Reu mám ráda dodnes! Škoda jen, že toto je jeho zřejmě životní role. Po letech jsem si Hru na pláč střihla znovu - a funguje to pořád stejně - prostě srdcovka! (05.09.2014)