Zoufalství a naděje

Hodně zajímavý film, přišel mi takový... myšlenkově obohacující, řekněme - zazní tam spousta věcí, nad kterými lze dlouho přemýšlet (např. většina voiceoverových pasáží s psaním deníku, jako např. tato: Přemýšlel jsem o všem, co jsem měl říct, nebo mohl říct jinak a co jsem mohl říct lépe. "Vím, že se nic nezmění, a vím, že není naděje." To napsal Thomas Merton. Zoufalství je vývoj pýchy tak velké, že útočí na jistotu člověka, než by přiznala, že Bůh je kreativnější než my. Možná bude lepší mu to neříkat. Já o pýše nemám co mluvit.). Spoustu lidí to asi může odradit (natočeno je to ve formátu 4:3, téměř celé se to obejde bez jakékoli hudby, řeší se tam dost depresivní a abstraktní věci, je tam několik záběrů, které nemusí být příjemné citlivějším divákům a má to hodně zvláštní závěr), ale mně osobně to oslovilo a bavilo, dá-li se to tak říct (btw. tematicky mi to vzdáleně připomnělo snímky Americká idyla a V údolí Elah, u kterých mi taky nebylo moc do smíchu, ale to je prostě tím, jak moc jsou silné). K filmu mě přivedl jeden rozhovor s Alešem Stuchlým, který o tom filmu pronesl, že se naprosto vymyká festivalovým i artovým standardům a že je to životní role Ethana Hawka - nemám problém s obojím souhlasit. (23.03.2020)

“Slow burning psychological drama” v akademickom podaní veterána Schradera ktorý na staré kolená dokazuje že majstrom remesla vždy bol a stále je. Zo spisovateľského pohľadu je to metodicky napísaná dráma s presahom v ktorej logicky možno očakávať odtiene "Taxikára", ale takisto dokonalú hru s diváckym očakávaním a následnou katarziou. Ako režisér Paul exceluje a jeho pozornosť je upriamená prevažne na strohú formu, ktorá v prvom rade stojí a padá na nápaditej práci s kamerou a v druhom rade porušuje pravidlá pridaním prvku ala Tarkovsky a pocitového soundtracku. Samostatnú kapitolu potom tvorí Ethan Hawke a jeho minimalistické herectvo, ktoré presne vystihuje pojem vnútorný boj kde sa navzájom prebíja nádej so skepsou. “First Reformed” je neočakávane komplexným a precízne spracovaným dielom, ktoré obstojí jak v rámci spoločenskej kritiky, tak existenciálnych otázok. (06.05.2020)

... a to mi film vyhovoval aj ako ateistovi ..... este moze na to pozerat Verbal, ten nie je zurivy militantny ateista, ten je v jadre pravoslavny ... to aj ja. Pan Uhlovodik Jastrab /Spolecnost Mrtvych basniku, Pred Usvitem/ hral na urovni, normalne som mu veril aj herecky vykon. len Dufam ze to neobjavi KaDak, alebo taky Wacoslav - ten dal aj slusnej Chatrci 2017 odpad, doteraz nechapem dovody: No a Kadak je u mna uboha, neoriginalna, desne nevtipna napodobenina Verbala : 70 % (20.04.2019)

(7/10). Miluju filmy od společnosti A24. Jsou nezávislé, pokaždé o něčem jiném, ale hlavně jsou brutálně originální. V tomhle tyto filmy nikdy nezklamou. Ani First Reformed tomu nebyl výjimkou. Byl sice na Vánoce až moc depresivní, ale to je moje chyba, že jsem se do něj pustil zrovna dneska. Film se mi moc líbil. Pomalé dialogy a záběry plné skrytých a originálních nápadů. Ethan Hawke v roli pastora předvedl úctyhodný výkon a nemluvě o jeho výrazu, který vás dokázal přikovat o obrazovce. Jediné nedostatky vidím v závěru. Myslím si, že diváci si po přistoupení na režisérovu hru, zasloužili mnohem víc a mě se zmocnil opravdový smutek po závěrečném střihu. Ale to byl možná účel. Vyvolat ještě větší pocit beznaděje. (22.12.2020)

Působivý film, tak trošku něco jako kombinace Bressonova Deníku venkovského faráře (o němž mimo jiné Schrader napsal odbornou studii) a Scorseseho Taxikáře (k němuž pro změnu napsal rovnou scénář). Hodně zajímavě minimalisticky natočená meditace nad lidskými strachy, nejistotami, tápáním, ale i nadějí s velice silným poselstvím že v posledku je vždy důležitější láska ke konkrétním lidem (symbol naděje, který nás nutí žít), než radikální akt (sebe)destrukce, byť ve jménu jakkoliv ušlechtilých cílů (symbol beznaděje a skepse, který vede ke smrti). Není to lehce stravitelný zážitek, spíše hluboký duchovně-psychologický ponor do tenat otázek typu být či nebýt a jsem vážně rád, že ačkoliv Schrader toto dilema nezlehčuje, nakonec se miska vah převažuje k bytí - jakkoliv těžkému, krutému a nejistému - jako k tomu vyššímu dobru... (28.03.2019)