Ghost Stories

Působivé především tím, jak zručně je to udělané. Žádné digitální orgie, zato pořádná porce nápaditě (a nenáročně) budovaného napětí - ve třech dějstvích a pointě věrné heslu proklamované samotným filmem - nic není takové, jak se na první pohled zdá. Pokud bych ze tří "případů" měl vybrat ten nejpovedenější, volba padne na druhý v pořadí ("STAY..." "FUCK NO!"). 75% (18.06.2018)

Národ, který světu dal gotický horor i Randalla a Hopkirka, se logicky soustředí na rozvíjení svého duševního/duchovního vlastnictví - takže vznikla další britská duchařinka... :-) Ghost Stories je celkem sympatický projekt, respektive jeho první 2/3, tedy ony tři případy, které dostane k prošetření skeptický profesor, škoda, že jim nebyla věnována celá stopáž, pokus o vytvoření hlubšího rámce ovšem hrubě nevyšel, tohle prostě není a ani nemůže být žádná zásadní výpověď o podstatě našeho světa a jeho metafyzickém přesahu, na kterou si to chce hrát, nebo vyšší umění, nýbrž obyčejný duchařský horor s komediálními prvky...nic víc, nic míň... (25.09.2018)

Ghost Stories měl oproti prachbídné úrovní současných duchařských hororů sympaticky našlápnuto. Tři rozličné hororové minipříběhy zcelené pak do jedné pointy nás zavedou do opuštěného ženského blázince, temného nočního lesa, supermoderní vily, na opuštěné nádraží či do chodeb staré kanalizace. Hrdinu také nehoní jedna omletá brebera, ale setkáme se s jednookými děvčátky, ohnilými zubatými mrtvolami a na otočku se zastaví i zlostný ent se samotným bafometem. Hlavní hrdina také není každodenní rodinka, která za nic nemůže, ale skeptický vědec pátrající po racionální pravdě (byť je v průběhu celého filmu naprosto pasivní trouba). Tenhle multi-feature mi připomněl v něčem laskavě debilní hororové kompilačky jako Bavův Bloody Sabbath či Carpenterovo Body Bags. Bohužel celý koncept je rámován veskrze současným přístupem k hororu, kdy vlastně ve všech třech epizodách se hraje do znavení stejná formální hra, kde divák čeká s roztaženýma nohama na zádech na lekačku, která se pořád oddaluje. Navíc všechny tyhle štěkající scény mají dokonce i stejný hlasitý sample, čímž se opět zaboříme po pás do marastu aktuální všednosti na poli žánru. Prosím ať mě Hereditary nezklame, moc prosím. (04.09.2018)

Exaktne nejde o tri poviedky, ide o príbeh skeptického profesora, ktorý rieši tri strašidelné príbehy a snaží sa ich racionálne vysvetliť. Síce sa mu to nepodarí, ale to by nevadilo, príbehy sú napínavé, tajuplné a strašidelné. Horšie je to s tou omáčkou okolo toho a záver, ktorý síce ukazuje aj na profesorových démonov, ale mňa táto koncovka príliš nenadchla. (25.07.2018)

Zklamání. Ne moc velké, ale čekal jsem to více strhující. Přitom tu není v žádném směru nic špatně. Atmosféra funguje, režiséři se vyblbli ve výběru nejrůznějších (hororových) filmových postupů a britští herci jsou vyloženě zárukou úspěchu (kdo zná skvělé End of the F*cking world, hned tuší, co přijde, jakmile se ten hlavní mladík objeví), zejména pak Martin Freeman, který se sice objeví až po hodině, ale vše to hezky rámuje dohromady s poměrně nečekanou pointou. Tou dobou mi už však bylo jedno, co přijde, lekačky jsou zde standardní, ničím nepřekvapující a notnou dobu jsem přemýšlel, co pro tvůrce je vůbec pro nás nejdůležitější přinést a na co se nejvíce soustředili. Výsledek je dotažen do konce, v paměti však příliš dlouho nezůstane. (28.07.2018)