Purpurová růže z Káhiry

V poslednej dobe si stále viac obľubujem filmy, v ktorých prebieha úplne obyčajný romantický príbeh dvoch ľudí, na pozadí neskutočného, utopistického deja. Samozrejme iba v tom prípade pokiaľ sú podarené. A tento podľa mňa taký bol, aj keď postavy, ktorých sa to týkalo boli z toho nadprirodzeného uhla pohľadu vlastne tri... Ale jedna vec mi predsa len vadila (a keď čítam ostatné komentáre, mám dojem, že som tu jediný s takým názorom) a tou je Mia Farrow. Viem, pri sledovaní tvorby Woodyho Allena, si na ňu treba zvyknúť, ale do tejto role mi jednoduchho nesedela a podľa mňa hrala skôr zle ako dobre. Na záver pridávam citáciu, ktorá pekne vystihuje podstatu tohto filmu. "Nemôžeš sa naučiť byť skutočným, to je ako naučiť sa byť trpaslíkom. To sa nedá naučiť. Niektorí z nás sú skutoční, niektorí nie sú." (19.11.2011)

Stále mám sice značné mezery, ale skoro se mi zdá, že platí pravidlo "starý Allen, dobrý Allen". Tento snímek skutečně je okouzlující. V jiných rukou by snadno mohl sklouznout a zapadnout mezi ty trapné naivně-romantické příběhy, ale Allen si tohle děťátko náležitě vypiplal a platoničtí milovníci filmových stars si naopak po shlédnutí mohou připadat poněkud hloupě. Tedy alespoň ti, kteří si filmové parametry přenášejí do reálného života. (16.11.2013)

Další z Woodyho četných žertíků, tentokrát si pohrál s myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby filmová postava ožila ve skutečném světě. Navíc snímek spolehlivě funguje jako pocta „ starým klasickým snímkům“ a pokud vám to nestačí (pánové), jako třešínka na dortu roztomilá Mia Farrow, které to za každé situace sluší. Ať už je to při jejích každodenních návštěvách kina a následným okouzlením filmovým světem, (kam utíká od všední reality v podobě soužití s povalečským manželem, který ji navíc bije), či jako hráčka na ukulele. Woodyho mám nadále nejraději v „realičtější poloze“, tohle je taková kombinace fantastkního a zromantizovaného, nicméně nemůžu říct, že bych si sledování Purpurové růže z Káhiry neužíval, či se dokonce nudil. O tom nemůže být řeč! Chvilku mi trvalo zvyknout si ( přijmout ) tuto Woodyho polohu, ale od momentu, kdy Mia vstupuje skrz filmové plátno „do filmu“ jsem byl lapen, pohlcen a nemám nejmenších námitek. Snímek jsem dokoukal s blaženým úsměvem na rtech, to myslím hovoří za vše. A nakonec bylo „ukojeno“ i moje realičtější JÁ – viz samotný konec ( pěkné to „vystřízlivění“), takže: konec dobrý, všechno dobré..... p.s. přiznejme si upřímně, každý z nás alespoň párkrát v životě ( někdo častěji, jiný méněkrát ) usedá k velkému plátnu, aby unikl ( tak jako hlavní hrdinka snímku ) realitě, vypnul z toho každodenního shonu a po dobu trvání snímku zcela zapomněl na problémy, které ho třeba momentálně sužují a nechal se unášet uměním zvané FILM. Pravda, v hodně případech (v kontextu toho jaký „brak“ člověk právě sleduje) je hodně rád za návrat do reality :o) To ale není rozhodně případ tohoto snímku....85% (14.02.2011)

Jeff Daniels střihá netradiční roli s více než se ctí a Mia Farrow sází na image nepříliš hlučné a místy upozaděné hrdinky lehkých románů, která si právě tou prostotou má diváka získat. Ono se to poměrně daří, scénář čili manžel Woody Allen s ní jednoduše tak zametá, že by jakási sebereflexe nepřišla jen od nejtěžších cyniků. A kdyby přece jen, Allen to jistí koncem. To naznačuje, že ani zde rozhodně nevysychá proud slibných nápadů. Jenom u filmu tohoto formátu zamrzí ta Woodyho posedlost v kvantitě. Třeba u scén bezduchého plácání postav z plátna a jejich proklínání urpchnouvšího Toma Baxtera se člověk skvěle baví. Jenže ta samotná idea je ještě daleko vděčnější a na konci jsem měl rozmrzelý pocit, že scénář psal génius, který na něj měl tak dva dny a že něco chybí. To samozřejmě při plném obdivu k Allenovi, neumím si vůbec představit jiného tak masově úspěšného a zároveň inteligentního tvůrce, chrílícího to každoročně s konstatantní mírou kvality. Jen to bohužel topí filmy jako tento, mohl být klidně i kultovní, takhle "pouze" drží laťku. (07.04.2010)

Konecne som zase nasiel nejaku Allenovku, ktora mi dokonale sadla. Tento film musi sadnut kazdemu milovníkovi filmov a pokial je naviac trochu snilek, tak sa do neho doslova zblazni. Na Allenovku to ma netradicne svizne tempo, az som si prial, aby film trochu spomalil a na konci mi bolo luto, ze film mi tak rychlo ubehol. Koniec je dost trpky ale trefny a hned som mal chut si film pustit odznova. 9/10. (22.06.2015)