Purpurová růže z Káhiry

Stále mám sice značné mezery, ale skoro se mi zdá, že platí pravidlo "starý Allen, dobrý Allen". Tento snímek skutečně je okouzlující. V jiných rukou by snadno mohl sklouznout a zapadnout mezi ty trapné naivně-romantické příběhy, ale Allen si tohle děťátko náležitě vypiplal a platoničtí milovníci filmových stars si naopak po shlédnutí mohou připadat poněkud hloupě. Tedy alespoň ti, kteří si filmové parametry přenášejí do reálného života. (16.11.2013)

Prolínání neurčité hranice snu a skutečnosti, vědomí a touhy i zoufalství, lidský osud, který je nesnadný svým údělem, ale bohatý vnitřním životem. Zhruba tak a po dodatečném doplnění o hranici lehkého a "vážného" žánru lze popsat jemný humor i nostalgii tohoto díla jednoho z nejhravějších a nejnápaditějších amerických tvůrců Woody Allena. Nápad s prolínáním snového filmového a drsného amerického světa velké krize třicátých let promítnutý do osudů truchlivého manželství na periférii v zásadě zaměnitelného amerického velkoměsta odhaluje nejen velký herecký potenciál Miy Farrowové, ale také dobře zvládnutou dvojroli Jeffa Danielse. Odhalení prázdnoty většiny hollywoodské produkce i mělkosti tzv. hvězd již v počátcích existence této továrny na sny se rozumí jakoby samy sebou. Stejně tak jako vydařená konfrontace mělkosti filmových postav té doby a jejich náhle objevované vědoucnosti s okoralostí tzv. reálného světa jen dokresluje zdařilost a v mnohém i mimořádnost tohoto díla. Tato "scifi bez scifi" nabízí mnohé z toho, co přispívá k tomu, že filmy tohoto druhu zůstávají trvaleji v divákově paměti. (23.04.2011)

Poměrně netypický Woody,ale přesto(nebo právě proto) řadím Purpurovou růži z Káhiry mezi jeho vůbec nejlepší filmy.Film je to kouzelný,pohádkový,ale z docela drsným a realistickým vyzněním.Konec je vůbec skvělý.Dvojice Mia Farrow a Jeff Daniels je okouzlující.Prostě nádherná pocta starým filmům a době,ve které se natáčeli. 85 % (20.08.2009)

Raz to prísť muselo, po mnohých **** filmoch a pár slabších som sa konečne dočkal dokonalého Allenovho filmu, ktorému nemám čo vyčítať. Naplno sa tu prejavuje jeho láska k filmu, k jeho očarujúcej schopnosti ilúzie reality a blahodárnym účinkom na dušu. Filmy bez Allena od Allena sú dosť rozdielne, ale väčšinou aj lepšie ako s ním. (16.09.2009)

Všichni tři hlavní jsou naprosto skvělí, jen postava Mii mi lezla na nervy. SPOILER: Konec byl ovšem skvělý. Tedy skvěle načasovaný a skvěle deziluzivní. Vždyť vše, co se stalo předtím bylo jako z pohádky, jako z krásného filmu, kdy se objeví boháč a osvobodí mladou krásnou a milou dívku. Ale ten příběh přece nebyl film, ale mnohem víc realita. Myslím, že se tomu říká bovarismus (i když stejný problém měl před Madame Bovary už don Quijote), když člověk natolik podlehne fikci, že jí začne směšovat se svou realitou. A konec vypadal jako vyléčení, vystřízlivění. Ale ne. Opět se posadila do kina a za chvíli ji zase zářily oči a otevíral se úsměv. (06.04.2016)