Každý mladý muž

Pavel Juráček vytvořil neskutečně prázdný film, ať už ve smyslu dějovém, emocionálním či výrazovém. V první povídce – Achillovy paty – líčí putování dvou vojáků do nemocnice v Plzni a zpět. Zbytečné dialogy střídají ještě zbytečnější záběry. Narace je zde potlačena na minimum, tudíž nám nezbývá nic jiného, než pasivně koukat na sled náhodně poslepovaných událostí. Pocit odosobněnosti, neschopnosti navázat komunikaci, jde přeci jenom vyjádřit lépe. V druhé části – Každý mladý muž – režisér zabíhá do cvičení vojenské jednotky. Zde roztříštěnost jednotlivých epizod ještě více prohlubuje. Humorně snad můžou působit scény vojenského cvičení, ale to je přeci jen na Pavla Juráčka trochu málo. Jednotlivé promluvy mezi postavami drží pohromadě samotné prostředí armády a plánování taneční zábavy. Zamýšlená závěrečná humornost, nebo alespoň jakési tragikomické vyznění, nepůsobí nijak. (09.11.2003)

Juráčkovi dávám pět za všechno, ale nejen kvůli tomu, že to točil geniální Juráček, ale prostě proto, že tohle dvoupovídkový nic je podle mě věrohodným vystižením absurdity a marastu vojenské služby a pocitů, které z níJuráček měl. Smysl tohoto filmu byl ukázat a vsugerovat prožitý pocit zbytečnosti a absurdnosti, což se povedlo dokonale a ačkoli žijeme na stejný planetě, každý vnímáme věci rozdílně a často protikladně. (21.05.2009)

"Když na mě je to strašně vidět." "Co je na vás vidět?" " Já ještě nemám přísahu, soudruhu svobodníku. To ještě nesmím mezi lidi."                                                                                                                                                                   Pokud se při titulní písni samy od sebe postavíte do pozoru a ve tváři se objeví hrdost a mužné odhodlání, ručka se natáhne směrem k ovladači a palec pututje na tlačítko OFF, vyčkejte až se mihne v titulcích jméno scénáristy a režiséra celého spektáklu. Pavel Juráček neměl moc příležitostí k vlastní tvorbě, ale těch pár snímků, které natočil si pozornost určitě zaslouží. Zatímco první povídka se nese v poklidném tempu a vypraví spíš kamerou, druhá je celá vystěvěna na absurdních situacích a úžasných hláškách. Co slovo to perla. Děti za okny, záběry jedoucích tanků, rozlité mléko, kytky ve váze...                 "Jak vyúčtuju starýho koně?" "Rána z děla stojí víc."                                                                                                     Zajímavé komentáře: Šandík, Madadajo, Erw Zcela mimo mísu: mortak, YURAyura, Karlos80 (28.11.2014)

Základní vojenská služba pohledem budoucího signatáře Charty 77 a emigranta. 1) Surrealistická fantasknost Juráčkovy tvorby se tentokrát střetla s kvadraturou kruhu - jak vyjádřit vztah k vojenské službě, potažmu k režimu, aby to nešlo do trezoru a na druhé straně aby nevznikla prázdná agitka. Juráčkův recept je jednoduchý. Ironizující budovatelská píseň provází lhostejné záklaďáky při laxním plnění výcvikových povinností. Skutečný zájem projeví vojáci pouze pokud jde o holky, kde ovšem se rovněž nedoberou žádoucího cíle. Vojáci vegetují v nepřirozeném prostředí a svůj odpor apaticky projevují na podvědomé úrovni - dialogy o ničem bez začátku a konce, prázdné dlouhé záběry bez pointy či vzájemně nesouvisející roztříštěné scénky._____ 2) Silná dobová podmíněnost snímku značně ztěžuje porozumění těm, kteří reálný socialismus nezažili a vyjádřeným jinotajům tudíž nerozumí._____ 3) Milým nezamýšleným atributem filmu jsou důvěrně známé tváře z obrazovky dnešních dnů z doby svého mládí - cikánsky přitažlivě vyhlížející Petr Štěpánek, lišácký Emil Horváth starší či dokonce Václav Havel a spousty dalších. Skvělý výkon podal i Ladislav Jakim._____ 4) Chtělo by to čtyři hvězdičky, ale dávám pouze tři, protože přes všechny uvedené přednosti jsem se chvílemi lehce nudil. (09.02.2009)

Kdyby se z první povídky vystříhaly všechny záběry, kde Landovský s Vyskočilem jenom tak někde posedávaj a zarytě mlčej, tak z toho zbyde materiál tak na 5 minut. Málem jsem u toho usnul. Nakonec se spolu nějak začnou bavit, ale celkově je to úplně o hovně. Druhá povídka je o něco lepší. Tam se dokonce i odehrává nějakej příběh a má to i nějakou pointu, ale taky se nejedná o nic, co bych musel vidět znovu. První povídka je tak za 1 hvězdu, druhá s bídou za 3. Suma sumárum 2 hvězdy. (16.10.2013)