Postava k podpírání

Jistě není náhoda, že snímek vznikl ve stejném roce, jako se u nás otevřela první oficiální možnost, jak mluvit o Kafkovi a existencialismu díky památné konferenci v Liblicích. Juráček natočil film, na který by byla radost koukat pořád dokola a nacházet stále nové konotace a cesty výkladu. Hodně totiž záleží na tom, jak moc doslovně to chce člověk interpretovat ve spojitosti s dobou. Je zřejmé, že režisér do filmu některé prvky kultu Stalinovi osobnosti propašoval úmyslně (úvodní záběry na staré transparenty demonstrující jednotu socialistického tábora, záběr na původní místo Stalinova pomníku apod.). Ale chápat celý film jako metaforu života v komunistickém režimu by znamenalo ochudit jej o nadobecnější přesah. Masterpiece. (04.08.2015)

Jako bych viděl filmem přečteného Kafku. Juráček se Schmidtem si dali pozor, aby nic ve filmu nebylo nepůvodní a konečný tvar, to je jako škola filmu. Formální a stylistická jazyková syntéza jako učebnice filmařských možností založená na geniálním Juráčkově scénáři. Film jako literatura. Zde to působí přesně. A nemusíme číst slova a obracet stránky, zde se ukazuje, proč vlastně byl vynalezen film, který disponuje nenahradielným a zvláštním kouzlem zkratky. Zkratky a kouzlem nedořečení. Míň je víc, nebo také víc nevyřčeného je i víc. A míň na délce, míň na prostoru, nejvíc na náplni. Jestli v nějakém díle je ukryto tajemství filmového vynálezu, tak zde. Ten, kdo je pod ním podepsaný, je nezpochybnitelný mistr. Mistr z mistrů. (24.05.2009)

Juráček dokázal s až skličující efektivitou vystihnout tichou absurditu labyrintu byrokracie. Za její lidskou tváří dlí apatie nulového pochopení i nervozita z obavy neustále hrozícího odhalení nesmyslnosti celého aparátu. Nicméně ta půjčovna koček zní jako super byznys model (teda když si odmyslíme náturu koček). (30.09.2023)

Filmařsky krásná práce. Dokonalá kafkárna z reálného socialismu. Nemilosrdný pohled "zevnitř" - ani ne tak na režim jako na společnost, která v něm žije. Samotný problém zmizelé půjčovny (jakoby nebylo dost na absurditě "komunální podnik Půjčovna koček") a nemožnosti zbavit se narůstajícího dluhu za půjčenou kočku mi připadá nosnější než následná štrapáce s mrtvolnou byrokracií. Ta už tak nějak patří k věci. Po trapném dojmu z Juráčkova filmu Každý mladý muž mi Postava k podpírání značně vylepšila názor na tohoto tvůrce. Různé prvoplánové symboly a motivy tu nevyznívají tak zoufale školácky a jako celek je to nesmírně sugestivní. Pro mne úžasný objev. Je tam toho hodně, ale nechce se mi lámat hlavu s pokusem o chytré postižení různých detailů. V roce 1963 musel tento film působit naprosto šokantně (o pět let později by to už taková bomba nebyla). Mám ovšem nepříjemný pocit, že doba, o níž tento film vlastně vypovídá, nás teprve čeká. (24.03.2011)

Nie je to spatne, ale zeby som sa stal fundom filmu ako isty Adam Bernau, tak to ne! Oslovila ma ta cast filmu, ze si nieco poziciam /v tomto pripade macku/kocku/ a s tym, ze ak to do isteho casu a dna nevratim, tak zacnu sankcie, konkretne tuna poplatky. No ale co Ramzes nechcel, pozicovna zanikla, ovsem sankcie pochopitelne ostali. No a taxa rozbehol kolotoc udalosti. Absurdita mala hodne do seba a chladne uradnicky posobili na mna aj tie dlhe chodby. Skoda len, ze z hercov nepoznam nikoho. V ramci toho, ze ceskoslovenske filmy 60. rokov povazujem za dlhodobo najlepsie, dam aspon slusny priemer . 50 % (03.06.2017)