Postava k podpírání

Pavel Juráček si nemohl vybrat lepší dobu, kdy tento kafkovský motiv převézt na plátna kin, částečná politická a společenská obleva mu to umožnila, takže, proč toho nevyužít. Absurdita doby je zde dokonale vystižena, byrokratické manýry zesměšněny na maximum, navíc mi připadlo, že předabování dodává filmu punc jakési větší mysterióznosti. "Vlastnost, kterou se člověk liší od zvířat na pět." - "Rozum." - "Neee, kázeň!" (05.11.2007)

Z Postavy k podpírání jsem měl dojem, že čtu rekonstruovaný deník, který kdosi polil a pak slepené stránky co nejopatrněji roztrhal. Zbylo mnoho, samé otázky… (A pak jsem si říkal, nebyl-li to snad deník Juráčkův…) „Nejde mi to. Píšu a mám pocit, že křísím mrtvolu. A je mi líto zahodit tento poslední sešit.“ (18.10.2015)

Absurdní historka kolem půjčovny koček obsahuje ještě pěkné množství drobnějších absurdit. Kameraman Jan Čuřík si dal mimořádně záležet, za pozornost stojí také střih a zvuk. Bohužel i jako úplný laik musím uznat, že digitálně restaurovaná verze vypadá mnohem hůře, než ta, co jsem před pár lety viděl v televizi. :( (05.02.2015)

Pochmurný absurdní příběh vyprávěný svobodnou myslí pro osvobození myslí diváků. Minimum dialogů, ale o to více parádních a nezapomenutelných scén (půjčovna koček, úřad s dlouhými a nekonečně černými chodbami, čekárna, koupelnový kotel a pivnice), to všechno skrývá tato absurdní anekdota o kočce z půjčovny, byrokracii a narůstajícím spozdném. Ten nápad v podobě trhané kamery v několika záběrech na začátku filmu se mi zdál jako světový, avšak chvílemi jsem vůbec nevěděl jestli náhodou není nějaká chyba ve filmu a nebo v mém přehrávači..Takový malý předskokan k Juráčkovu nejlepšímu dílu Případ pro začínajícího kata. Velice alegorický a také bych ho viděl v určitém měřítku jako takový víceméně výborný retrospektivní snímek české nové vlny. A také zároveň jeden z těch filmů který bych hrozně moc rád viděl po čase znovu a to nejen na nějakých filmových festivalech a ve filmových klubech. Prosím vás nevíte kde je tady půjčovna koček?! (27.03.2007)

Může se prozradit, že tento film byl promítán na... Ne? Nesmí? Aha... Tak pardon. V tom případě budu muset vymyslet něco úplně jiného. Škoda. A mohlo to tu být tak dlouhé! Vlastně, dobře pro vás, vy nic netušící hodnotitelské hlavy. Inu, podobenství je to. A já se přiznávám, já jim nerozumím. Stejně tak nerozumím tomu, co kočky mňoukají, stejně tak nerozumím tomu, proč je nenormální nosit s sebou ''kapesní'¨sprchu a také nerozumím tomu, proč tomu všemu nerozumím. Rozumíte mi? Myšlenka hledání Půjčovny koček je sice moc pěkná, ale... kdo si dobu nezažil a kdo předem nevěděl, o čem to vlastně má celé být... tak prostě nepochopí. Tím se tady snažím ospravedlnit mou maličkost, jež je evidentně velice šokovaná, poněvadž si právě přečetla obsah a nyní chápe vše. Ale úplně vše. Vlastně se teď cítím, jako jedinec pozorujíc Schrödingerovu kočku. A já tedy prozřela! Sledování filmů, kterých nevíte pražádnou informaci, je něco úplně jiného, jako sledování stejného díla s absolutním povědomí onoho celého. AHA! Liší se pak celé ''sledování''podruhé? jistěže ano. Díky, vážení, za Vaši přízeň, právě jsem vám vysvětlila to, co všichni vědí už dávno. Jenže! Takoveé podobenství je potřeba sledovat nejméně nadvakrát. A tady Vám všem doporučuji mou metodu. Nazveme ji třeba ''Elfíkova metoda sledování podobenství.'' Tu Vám nyní propůjčuji, neušpiňte ji, chovejte se k ní jako k sobě vlastnímu, nenechávejte ji nikde samotnou, nenoste ji na moc dlouhé cesty (maximální délka trasy je cca100 km, takže to snad zvládnete do varů), nepomlouvejte ji, když bude krapet protivná a hlavně ji používejte k potřebám určeným pro metodu. Tu mou. Výhradně za nočního světla! je náchylná na sluneční svit, děvenka moje starostlivá. A ještě o jedno Vás poprosím. Proces předání musí probíhat za ''filmových'¨podmínek, jež jsou přítomny převážně na půdách akademických, vesnických a Vašich domovů. Děkuji. -----Toliko od nasraného Elfíka, že nepochopil.----- (11.05.2014)