Reklama

Reklama

Případ pro začínajícího kata

  • angličtina Case for a Rookie Hangman
Trailer
Drama / Podobenství
Československo, 1969, 102 min

Režie:

Pavel Juráček

Předloha:

Jonathan Swift (kniha)

Scénář:

Pavel Juráček

Kamera:

Jan Kališ

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Mladý muž jménem Lemuel Gulliver (L. Kostelka) jednoho dne zabloudí autem na tajemné silnici a havaruje. Ke svému úžasu zjistí, že nehodu způsobil oblečený zajíc s kapesními hodinkami. Od té chvíle Gullivera, jenž se ocitl v tajemné zemi Balnibarbi, potkávají samé prapodivné věci: budova uprostřed polí mu připomíná rodný dům i školu, kolem se objevují mlčící lidé, kdosi Lemuela pronásleduje a střílí po něm. Později se Gulliver seznámí s historií balnibarbského hlavního města Laputy, které kdysi uniklo nepřátelskému obležení tak, že se vzneslo do výše. A právě tam musí Gulliver uprchnout poté, co je odsouzen k smrti a předán do rukou začínajícího kata… Fantaskní román Jonathana Swifta "Gulliverovy cesty" se stal klasikou dětské literatury, avšak jakožto ostře satirické dílo je určené spíše dospělým. Scenárista a režisér Pavel Juráček ve svém filmu zpracoval méně známou kapitolu románu. Vyprávění zasadil do soudobých reálií a vytvořil významově složité podobenství, vyjadřující jeho vlastní, ale i společenské dobové pocity. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (189)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Samotného mě to mrzí, ale do budoucna budu patřit k těm divákům (i když možná nakonec budu sám, samotinký like Gulliver v Balnibarbi, kdoví?), kteří si budou o Případu pro začínajícího kata pro jeho nezpochybnitelnou důležitost/ojedinělost v rámci československé kinematografie rádi číst (kupř. v roce 2020 vydala Knihovna Václava Havla všechny Juráčkovy texty, jež nějak souvisí s výrobou filmu, tj. synopsi, explikaci, filmovou povídku a dvě verze literárního scénáře; určitě se do toho někdy pustím) (a)nebo k těm divákům, kteří budou o filmu rádi přemýšlet (resp. nořit se do přemýšlení jiných), ale přitom jim tam někde vzadu v hlavě bude strašit, že je výsledný film (až na pár nápadů) moc nebavil (mně se kupř. film jevil příšerně zdlouhavým, těžko proniknutelným [parodoxně navzdory tomu, že jeho hlavní poselství je očividné], formálně, řemeslně drhnoucím, lopotícím se, jinými slovy chybí tomu lehkost šlehnutí tak typická pro satiru a absurdní humor, úlevná osvobodivost pravdivě prosloveného slova v záplavě lži - možná mě nakonec nejvíc mrzí, že právě toto [ač definováno hrozně mlhavě, obdobně lopotně stejně jako mi přišel styl tohoto Juráčkova filmu; jaké mám tedy právo být zklamán?] jsem ve filmu nenašel). Za mě tedy: toužíte-li po výborných podobenstvích, doporučil bych vám spíše Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, ale třeba i Postavu k podpírání. Nicméně čtěte Juráčka (Deník; filmová inspirace)! 65 % [dafilms] ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Slabé čtyři nakonec dávám. Proč? Popíšu. Všudypřítomné absurdity jsou tady pro mě velké plus. Jenže absurdity nedokážou utvořit celý film, takže to tady někdy pokulhává, a to hlavně v prostředku filmu, kde jsem si i začal nudit. Prvních a posledních 20 minut se mi na filmu zamlouvali nejvíce a prostředek byl stále s tím vším na střídačku. Každopádně je film dobře zvládnutý a rozhodně není špatný. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Převedení Platónovy teorie do propracovaného aktualizovaného podobenství:duše světa je nemocná a ztratila krále (boha), což se odráží v nemocné duši, která ztratila lásku a nahradila jí sexem a kapavkou, a to vše se odráží v uspořádání nemocné polis. Jenže když si duše uvědomí nemoc, stává se případem pro začínajícího kata (začínající katy). Na začátku jsem si sice říkal s Cimrmanem "vy tu máte postav jak na orloji", ale Juráček dokazal každou z nich i na malém prostoru charakterizovat a dát ji hloubku i pozadí. Tak propracované splétání rozličných rovin se vidí málokdy. ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Vrány černé, vlci, štíři, ropuchy a netopýři... Stala se nehoda. Přejeli „bílého králíka“. Nezbývá proto nic jiného, než si vzít jeho (pozpátku jdoucí) hodinky a zjistit, jak hluboká králičí nora je. Ačkoliv surrealismus prostupuje tento film skrz na skrz, pravdou zůstává, že skutečnost byla u nás v té době nejspíš ještě surreálnější... ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Vynikající Swiftova satira, krutě a nemilosrdně se vysmívající zlořádům své (samozřejmě nejen té) doby posloužila jako odrazový můstek k srovnatelnému, o musilovsko-kafkovsko-camusovské motivy obahacenému dílu o společnosti řídící se nepochopitelnými pravidly, likvidující samu sebe i projevy jakékoliv svébytné individuality. Nesmírně palčivé, zdánlivě symbolistické zaznamenání zlořádů své doby pochopitelně ve svých konkrétech ztrácí na čitelnosti, absurdní a existencionálně strašidelné atmosféry nám tu však v každém případě zůstává dost. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • Juráčkův film měl premiéru 3. 7. 1970, promítali ho asi dva týdny v pražském kině Hvězda, pak to zarazili a film na dvacet let zmizel. (raininface)
  • Látka filmu se postupně vrstvila už od roku 1963. V roce 1967 byla její realizace zakázána a k vlastnímu natáčení (mj. např. v Písku) došlo až v roce 1969. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
  • Natáčelo se mimo jiné v Praze, v Českém Krumlově, na zámcích Dobříš a Bratronice, na hradech Šelmberk a Pernštejn, u hradu Kokořín, v Duchcově, v klášteře Teplá a ve Starém Mostě, který byl později zbořen kvůli těžbě uhlí. (skudiblik)

Reklama

Reklama