Reklama

Reklama

Případ pro začínajícího kata

  • angličtina Case for a Rookie Hangman
Trailer
Drama / Podobenství
Československo, 1969, 102 min

Režie:

Pavel Juráček

Předloha:

Jonathan Swift (kniha)

Scénář:

Pavel Juráček

Kamera:

Jan Kališ

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Mladý muž jménem Lemuel Gulliver (L. Kostelka) jednoho dne zabloudí autem na tajemné silnici a havaruje. Ke svému úžasu zjistí, že nehodu způsobil oblečený zajíc s kapesními hodinkami. Od té chvíle Gullivera, jenž se ocitl v tajemné zemi Balnibarbi, potkávají samé prapodivné věci: budova uprostřed polí mu připomíná rodný dům i školu, kolem se objevují mlčící lidé, kdosi Lemuela pronásleduje a střílí po něm. Později se Gulliver seznámí s historií balnibarbského hlavního města Laputy, které kdysi uniklo nepřátelskému obležení tak, že se vzneslo do výše. A právě tam musí Gulliver uprchnout poté, co je odsouzen k smrti a předán do rukou začínajícího kata… Fantaskní román Jonathana Swifta "Gulliverovy cesty" se stal klasikou dětské literatury, avšak jakožto ostře satirické dílo je určené spíše dospělým. Scenárista a režisér Pavel Juráček ve svém filmu zpracoval méně známou kapitolu románu. Vyprávění zasadil do soudobých reálií a vytvořil významově složité podobenství, vyjadřující jeho vlastní, ale i společenské dobové pocity. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (188)

mchnk 

všechny recenze uživatele

"To je tak krásný film, že by ho snad zakázal i Dubček...". (František Vláčil). Životní dílo jednoho skoro zapomenutého génia zničeného dobou a životní marností, v níž se ztrácí obyčejná krása bytí, najednou již nelze tvořit ani sdělovat, je strašně těžké, či dokonce nemožné, něco pevně uchopit a prožít...i když je vše na dosah. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Samotného mě to mrzí, ale do budoucna budu patřit k těm divákům (i když možná nakonec budu sám, samotinký like Gulliver v Balnibarbi, kdoví?), kteří si budou o Případu pro začínajícího kata pro jeho nezpochybnitelnou důležitost/ojedinělost v rámci československé kinematografie rádi číst (kupř. v roce 2020 vydala Knihovna Václava Havla všechny Juráčkovy texty, jež nějak souvisí s výrobou filmu, tj. synopsi, explikaci, filmovou povídku a dvě verze literárního scénáře; určitě se do toho někdy pustím) (a)nebo k těm divákům, kteří budou o filmu rádi přemýšlet (resp. nořit se do přemýšlení jiných), ale přitom jim tam někde vzadu v hlavě bude strašit, že je výsledný film (až na pár nápadů) moc nebavil (mně se kupř. film jevil příšerně zdlouhavým, těžko proniknutelným [parodoxně navzdory tomu, že jeho hlavní poselství je očividné], formálně, řemeslně drhnoucím, lopotícím se, jinými slovy chybí tomu lehkost šlehnutí tak typická pro satiru a absurdní humor, úlevná osvobodivost pravdivě prosloveného slova v záplavě lži - možná mě nakonec nejvíc mrzí, že právě toto [ač definováno hrozně mlhavě, obdobně lopotně stejně jako mi přišel styl tohoto Juráčkova filmu; jaké mám tedy právo být zklamán?] jsem ve filmu nenašel). Za mě tedy: toužíte-li po výborných podobenstvích, doporučil bych vám spíše Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, ale třeba i Postavu k podpírání. Nicméně čtěte Juráčka (Deník; filmová inspirace)! 65 % [dafilms] ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Vizionářské absurdní satirické podobenství Pavla Juráčka nemá v československé kinematografii konkurenci a i v trezorových filmech se jedná o zcela jedinečné unikátní dílo. Styl natočení a vyprávění je obdivuhodná groteska, která vykresluje nesmyslnost lidského počínání, což se samozřejmě nemohlo líbit soudruhům a proto film honem uklidili do trezoru. Ve snímku se objevuje neskutečná plejáda herců, byť i jen v sebemenších rolích (zejména je zde zastoupena většina tehdejšího Činoherního klubu). Na kolena mě dostal Jirka Hrzán - jeho role blázna byla geniální. Tahle symbolická kafkovská imaginace má co říci v každé době a v jakémkoliv režimu. Pavel Juráček natočil jedno z nejlepších československých děl. Málem bych zapoměl na jak jinak než výtečný hudební podklad Luboše Fišera a Smíšeného sboru (včetně dětského) Pavla Kuhna. Už úvodní výtvarná titulková sekvence má nehoráznou atmosféru a kouzlo. Zkrátka a dobře - Masterpiece!! A moc mě potěšilo, že byl film vyčištěn a převeden do nejlepší kvality (vysílala ČT Art ). Kéž by tak dopadalo více českých filmů z nenapodopitelných šedesátých let. Dvd obsahuje i vyčerpávající rozhovor o životě Pavla Juráčka z úst filmového historika Pavla Jirase. Je otřesné, jak Juráčkovi komunisti zničili život, protože tenhle jedinečný talentovaný umělec mohl natočit nenapodobitelná a svérázná unikátní díla. Obrovská škoda a hanba všem komoušům a dalším lidem, kteří se na tuhle osobnost vykašlali a odvrátili se od ní, včetně jeho kolegů. Velmi mě zajímá kniha Jana Lukeše, která se jmenuje Deník (1959 - 1974) a obsahuje deníkové zápisy tohoto vyjímečného scenáristy a režiséra Pavla Juráčka. Bohužel kniha už je všude nedostupná a nezbývá, než na ni narazit někde v antikvariátu. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Alphaville po česku - v nejlepším slova smyslu s kafkovskou tradicí (místo fr. existencialismu), duchem r.1968, absurdním humorem s dramatickým potenciálem, s filmovou drobnokresbou (aniž by Případ rezignoval na protitotalitní osudovost), zdůrazněnou autocenzurou a absurdními možnostmi volby. Scénáristická perla čs. filmu. Top 5 Nové vlny ()

francis 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejabsurdnějších absurdních českých filmů, a jeden z nejlepších vůbec. Pokud máte rádi českou novou vlnu a ještě jste neviděli Případ pro začínajícího kata, rychle to napravte. Možná vám ze začátku nebude jasný, o co tady vůbec jde (a jestli vůbec o něco), ale hodně rychle to pochopíte. Nejlepší adaptace románu. Navíc natočená v mým rodným městě, ale to na moje hodnocení nemá vliv. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • Juráčkův film měl premiéru 3. 7. 1970, promítali ho asi dva týdny v pražském kině Hvězda, pak to zarazili a film na dvacet let zmizel. (raininface)
  • Látka filmu se postupně vrstvila už od roku 1963. V roce 1967 byla její realizace zakázána a k vlastnímu natáčení (mj. např. v Písku) došlo až v roce 1969. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

Reklama

Reklama