Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dej medzinárodne úspešnej čiernej komédie, ktorá je režijným filmovým debutom uznávaného islandského divadelného režiséra a filmového herca Baltasara Kormákura, sa odohráva v priam vidiecky pokojnej štvrti Reykjavíku, ktorý tvorí neoddeliteľnú súčasť "typicky" islandskej depresívnej atmosféry rozprávania, obohatenej prvkami mrazivého čierneho humoru. Tragikomickým hrdinom filmu je dvadsaťosemročný Hlynur, povaľač, ktorému sociálna podpora bohato stačí na to, aby sa cez týždeň potĺkal a cez víkend si s kamarátmi užíval v rockovom klube v centre. Pohodlný život inteligentného, ale lenivého mladíka, ktorý netúži viazať sa, však končí v okamihu, keď si jeho rozvedená matka pozve na Vianoce svoju učiteľku z krúžku flamenca, Španielku Lolu - a šokovaný Hlynur zistí, že cudzinka je matkinou milenkou... Lola, ktorá poprehadzuje tradičné sexuálne úlohy, sa stáva hýbateľom pochybne pokojného života hrdinov. Zmeniť sa musí i Hlynur, ktorý vyrastal bez otca, vzdal sa mužskej úlohy a dlho odmietal prijať zodpovednosť dospelého človeka. Režisér však sympatizuje skôr so sebavedomými a samostatnými ženami než slabošskými mužmi. Napriek vypätej dramatickosti daných situácií (incest, drogy...) i cynickému komentáru hrdinu, sprevádzajúcemu rozprávanie, sám autor sa s prirodzenou ľahkosťou vzdáva jednoznačných odsúdení. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (94)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Proč vlastně ráno nedávají porno? Bylo by to jednodušší, když už ti stejně stojí.“ S Milenkou mé matky je bohužel docela nevyrovnaný film. Na jedné straně obsahuje „správně“ ironické, černohumorné prvky-tím myslím některé dialogy („Udělej to pro mě. Vzchop se. Nejedeme přece na pohřeb.“ – „Rodinná večeře, nebo pohřeb. Radši bych jel na ten pohřeb. Bylo by tam aspoň o jednoho idiota míň.“), stejně jako hlášky („Na AIDS jako metodě sebevraždy je nejhorší, že trvá moc dlouho.“), kterých není vůbec málo a daly by se takřka tesat. Nechybí také typ scén jako „trávení času v milovaném rodinném kruhu“ či „předávání dárku“, které mě osobně dostávaly do kolen. Pak tu jsou ale místy i přespříliš infantilní gagy, dále také snímek začne postupně dostávat až zbytečně absurdní grády, humor poněkud zavelí k ústupu a hlavní hrdina (kterého jsem si hned zpočátku maximálně oblíbil) se po oné párty pozvolna mění na magora (čímž začne pozbývat část mých sympatií k němu). Nadsazený a škodolibý konec film ještě udržuje v rovině slabších 4*, ale je škoda, že snímek zejména ve své druhé půli (i díky jakémusi „zvážnění“) sem tam ztrácí svoji počáteční šťávu. „Řekni mi, Hlynure, co ty vlastně děláš?“ – „Já?“ – „Ty.“ – „Nic.“ – „Nic?“ – „Nic.“ – „A jaký druh ničeho?“ – „Žádný druh ničeho.“ ()

sskrblik 

všechny recenze uživatele

Poctivý severský film, od pro mě osvědčeného Kormákura, nezklamal. Doprovázený zvláštní hudbou a Islandskou atmosférou večírků a nočního života. Sice to někdy působí jakoby všichni mladí Islandani byli na drogách, ale jen si užívají v krásném, avšak nehostiném prostředí. Hlavní hrdina je antisympatický povaleč. Vyprávění upoutá pozornost zejména díky tomu, že neustále překvapuje něčím nečekaným. Ve chvíli kdy čekáte, že se hrdina něják zachová, tak se zachová přesně obráceně. Je to originální pohled na obyvatele Reykjaviků s poněkud netradičním vztahovým příběhem. Jo a ta vana je dobrej outlet... ()

Reklama

UncleG 

všechny recenze uživatele

Cynická (ne)rodinná komedie o jednom blbovi z Rejkavíku, jehož životní náplní je bezostyšná příživa, internet, porno a pařby s partou ještě větších blbů. Dějově, přiznejme, nic moc... 101 Reykjavík je totiž jedním z těch filmů, které stojí a padají s hlavním hrdinou. A v mým soukromým měřítku spíš "padá" než "stojí". Znám celou řadu "nesympatických" ústředních postav, které člověku přilnou k srdci. Hlýnur z Rejkavíku ale zůstvává jen a pouze nesympatickým pazdrátem a odtažitým paňákem, který ve mě za celých 88 minut nedokázal vykřesat jiskřičku sympatií. Ne že tu ale bylo všechno špatně, některé konkrétní momenty by se dokonce daly nazvat brilantními. Chvíle, v níž rodinná sešlost sedí na otomanu, žvaní, futruje a dívá se na domácí video, které zachycuje jak vloni seděli na tomtéž otomanu, žvanili a furtovali... bych označil za skrznaskrz geniální. Závěr třemi slovy: Islandské, sarkastické, nezúčastněné. 50% s poznámkou, že distribuční název je opět na pěst. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Od 16tich na podpore, potom do ústavu a nakoniec dôchodok. Na Islande byť lúzrom nie je zrejme velký problém. Matky nemajú tiež problém živiť odrastených lenivých synov, ich sexy milenky v najlepších rokoch sa s nimi dokonca radi vyspia. Super život. Zrejme to Kormákur nemyslel úplne vážne, inak hor sa na Island. Cez víkend si ešte môžete všetci spoločne skočiť na nejaký fjord, alebo do kúpelov pri gejzíroch. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Až umřu budu mrtvej. Před narozením jsem byl taky mrtvej. Život je pauza mezi smrtí." Hlynur je hňup přežívající v mamahotelu na trase výživný - podpora v nezaměstnanosti - starobní důchod. K tomu chlast, drogy a sex v čekárně na oddělení pohlavních chorob. Prostě týpek vhodnej k umrznutí. Jenže umí vypouštět skvělý moudra, takže už vím, že život trvá tejden, obličej je podpěrka na brejle, sex možná nebyl myšlenej pro chlapy, AIDS není vhodnej způsob sebevraždy a svět není jenom Reykjavík. To poslední jsem vážně netušil. Taky jsem nevěděl, jak se stát otcem svýho bratra, aniž bych spáchal incest, takže se musím přiznat, že se mi na Islandu líbilo a tamní sociální systém bych asi taky trochu podojil. A stejně je Hlynur hňup. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Jedná se o evropský koprodukční projekt, který v červnu 1999 společně s dalšími 11 celovečerními projekty finančně podpořil evropský fond Eurimages. (Verka13)
  • Ocenění: Edda (islandská výroční cena) 2000: nejlepší scénář, nejlepší zvuk. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Snímek byl uveden na filmovém festivalu v Locarnu a svému režisérovi vynesl cenu mladé poroty Euro. (Verka13)

Reklama

Reklama