O moravské zemi

Pět hvězdiček už jen za ty folklorní vsuvky, písničky a pro mě DOSTI !!!! známé lokace, kde se film natáčel. Místní celkové hodnocení mě nechává klidným, protože co taky člověk může čekat od panelákových, měšťáckých lidiček z čech, jenž nikdy nepoznali jaké to je na sobě mět KUNOVSKÝ KROJ. Na politickou stránku filmu kašlu a kdyby to teda někoho zajímalo tak věci zobrazené v tomto filmu docela věrně napodobují onu těžkou dobu a zato já rozhodně nebudu ubírat hodnocení. (29.12.2011)

Radoslav Brzobohatý zde předvedl jak režim uměl přinutit točit normalizační šílenosti i tak skvělé herce jakým byl on sám. Nejlepší sedlák ve vsi, nejlepší hospodář a náhle kolektivizace a zakládání družstev. Pochopitelně byl proti - což mu dal režim drsně najevo. Musel s děvčicema ve sklepě ořezávat brambory. On ale věděl, že za ním přijdou a také přišli. A místo traktoristy nabídli ! To bylo radosti. Nakonec to není v družstvu tak špatné! A stoupá výš a výš už je ve vedení družstva. Je schopný, šmelinu nesnáší, kradení z veřejného také ne a traktory na večer musí být v garáži, nafta také něco stojí tak jaképak melouchy! ---- Z filmu na diváka sice hezky dýchne kouzlo Moravy, to je ale tak všechno. Tomuhle by snad nevěřilo ani malé děcko ! Aby se hrdý sedlák takhle proměnil... navíc ta lůza u vesla by s ním ve skutečnosti šeredněji zatočila. Vždy ten největší a nejlepší sedlák ze vsi to schytal nejvíce. Dávám za dvě taneční otočky na festivalu ve Strážnici. * * (28.05.2018)

Jestli to má být odpověď režimu na všechny dobré rodáky, tak zklamala hned dvakrát. Jednak je kvalitatní rozdíl mezi strhující freskou Vojtěcha Jasného a pokroucenou výpovědí Antonína Kachlíka přímo propastný, a ani ideologicky to není žádná sláva. Během kolektivizace se tak trochu vyhrožovalo, tak trochu zastrašovalo a tak trochu trestalo, ale prý to všechno bylo pro dobro lidu. Petr Fiala by prohlásil "že to bylo odvážné a tak trochu na hraně", já tomu říkám svinstvo. Jediná bez výhrad kladná důležitá postava celého filmu je tvrdohlavý sedlák ztvárněný perfektním Brzobohatým, jenže i on je kvůli novým poměrům zlomený, morálně pošpiněný a zahořklý. (01.04.2022)

Obludná parafráze Všech dobrých rodáků, nepochopitelně posvěcená dokonce Radoslavem Brzobohatým. Kachlík zde vedle ideově protichůdného předobrazu znásilňuje i vše, co zakládá a utváří moravské universum (od jazyka přes folklór, tradice i charakter), nivelizuje a poskvrňuje je. Zdánlivá revize kolektivizace padesátých let zde není ničím jiným než popliváním selského stavu, protože jediný čestný, pracovitý a se zemí spjatý sedlák je dělnického původu, a ostatní jsou bezectní nebo schránčliví. Heroismus práce a vztahu ke krajině ztvárnil Brzobohatý jistě věrohodně, ale jeho postava tak podstatně vychýlila skutečnost k obrazu požadovanému demagogickými normalisty. (10.12.2016)

Jedna velká křeč naroubovaná na lidové písně a vesnické prostředí. U Jasného má humor své místo a jadrnost některých výroků se stává přirozenou součástí filmu, kdežto u Kachlíka máte pocit, že vás umlátí trapnost okamžiku a prvoplánově idiotské postavy zamotané do strastiplného procesu združstevňování moravské vesnice. Z dnešního pohledu je až absurdní, jak může vypadat "pozitivní konstruktivní kritika" chyb minulosti a stranického aparátu - nemožní družstevníci, asociální předseda místní stranické organizace a zpátečnická klika místních zemědělců. Od začátku víme, kdo je záměrný rozvraceč nebo stranický funkcionář - takové role se nikdo nezbaví a závistiví vesničtí strejcové zůstanou závistivými strejci. Pokud nějaké změna tak jen razantním přepnutím z polohy A do polohy B bez pozvolného vývoje. Jedinou relativně kladnou postavou tak zůstane Brzobohatého tvrdohlavý a zásadový sedlák Jagoš.. A jak to tak při "socializaci" bývá - schopní jedinci jsou soustavně ponižováni a likvidováni skupinou líných, neschopných a závistivých individuí. (01.12.2019)