Co jsme komu zase udělali?

Pohádka o tom, jak mohou různé sexuální orientace, rasy a kultury žít krásně pohromadě v prosluněné Francie. Já bych si také přál, aby lidé k sobě byli slušní a ohleduplní bez ohledu na barvu pleti, vydělané peníze a sociální statut, jenže tak to prostě nefunguje. Nefunguje a nikdy nefungovalo. Zvláště pak ve Francii. Asi proto točí tyhle filmy, kde chtěj na chvíli věřit v opak. Celý film je tak unylý a nudný. Posledních pět minut je tak sladkých, že se z toho člověk skoro až dáví. (31.08.2019)

Bežne by som dal 3 hviezdy, ale tu pridám. Clavier je jednoducho pán herec a v tomto filme nikto za ním nezaostáva. Jasné, že to nedosahuje kvalitu jedničky, napriek tomu je tu dosť nápadistosti aj vtipu. Jasné, že je to slniečkársky film, ale napríklad LGBT propaganda tu nie je tak hnusne tlačená, ako v iných deviantných filmoch. No a my obyvatelia strednej Európy musíme vidieť tento film len pozitívne - čím viac bude vo Francúzsku a západnej Európe promigrantských filmov, tým je väčšia šanca, že si ich tam dobrovoľne naberú a nebudú nám ich vnucovať. (30.09.2019)

No jo, zase... Co k tomu napsat.. Vcelku dobrá a povedená parta herců neustále dohání děj, který pouze natahuje a doždímává vcelku povedeně originální jedničku. Film Stojí a padá na střetu kultur, ras, náboženství, na současný eurosituaci, a chvílemi to přechází do snahy ukázat svět lepší, hezčí a Francii jako místo, které stále je tím, čím bylo.. Kdo ví a zná, tak ví, že Francie je krásná zem, a jistě i přes pojebanost s migrací a vymrdanou politikou stále krásnou zůstává, francouzský venkov je kouzelný a nezaměnitelný, ale o tom tady psát nechci. Jednička je film, který balancuje na hranici, marně se snažící roztlemit divouše k smíchu tak, jak to bravurně zvládal frantíkovský humor před dávnými lety. Zase udělali? nemá sílu se dostat ani na tu balancující hranu, zůstává v rovině psíka který běží za hárající fenou v domnění že si vrzne. Nevrzne. Jen slintá. Šáveron nám předhazuje kosti a kostičky v marné představě, že si divák z těch kostiček poskládá šlehačkový dort. Ale to nejde. Na závěr tedy končím zvoláním.. Viléme, Hynku, Jarmilo, kam jsme to kurva došli ? Jednou a dost, přišel, stáhnul, viděl a dostal co měl. Když nad tím teď tak přemýšlím, chce se mi z toho všeho brečet. Nějak se nám ten multikulti svět vytrhl z rukou. A jestli takhle nějak mají vypadat rodiny budoucnosti, tak to i když nejsem žádnej kdovíjakej xenofob, tak z multibarevných rodin se mi tak nějak chce snad i trochu zvracet. Takže jako politická agitka ve smyslu diváku otevři oka, a adoptuj si žlutýho černouška z Afghánistánu, tak to u mě naštěstí nefungovalo. (20.12.2019)

Příjde mi, že dvojka je v podstatě kopie jedničky. I některé scény jsou skoro stejné, jen třeba trochu přehodili role. Humor zůstal podobný jako v prvním díle. Tvůrci se tak opět trefují do dnešní doby, přichází spousta narážek na korektnost, menšiny...Aby pak v závěru všichni došli k míru a pochopení všeho možného. Pro mě na stejné úrovni jako jednička. Pár vtipů se povede, ale prostě to nestačí. Francouzské komedie posledních let mi připomínají ty naše. Všechny jedou jako před kopírák, ale z nějakého důvodu nedokážou navázat na éry crazy komedií z minulého století. (11.06.2024)

Nerád, ale musím konštatovať, že jednotka bola lepšia. Bolo tam viac nekorektného humoru, viac vtipnejších scén. Samozrejme, aj dvojka má svoje čaro, radí sa k tým lepším francúzskym komédia posledných rokov, ale už to nebolo také ostré. Rodičia trochu zjemnili, snažili sa ukázať krásy Francúzska a najväčší šok prišiel zase z Afriky. Ak k nám príde trojka o ďalších 5 rokov, tak som zvedavý o čom bude. Ja som sa bavil, neiritovalo ma to, väčšinou, takže celkom spokojný. 3 z 5 (29.09.2019)