Reklama

Reklama

VOD (1)

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem... Film byl také uváděn jako "Já a Julina a konec veliké války". (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (104)

misterz 

všechny recenze uživatele

Na môj vkus až príliš poetické a hlavne to pôsobilo nesúrodo a útržkovito. Chápem, že to bolo zámerom, no nedávalo mi to žiaden zmysel do hĺbky, takže to po čase začalo trocha nudiť. Ale ten pohľad chlapca na svet bol často veľmi zaujímavý, a hlavne emotívny, čo je zase plusom. Nadpriemer.75/100 ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Ťažké životné podmienky sú úrodnou pôdou pre (detskú) predstavivosť. Bije ho otec, vojaci, spolužiaci, aj v kostole ho fackajú. A pri tom to nie je jeho vojna. Cirkev ani školu si v tej dobe tiež nemohol vybrať sám, tak ako to platí v prípade rodiny stále. Napriek tomu bolo preňho úplne prirodzené nevzdať sa, nikomu nič nedarovať a mohli sa pri ňom pokojne aj meniť režimy. Pretože dieťa nemusí zaujímať postoj, bohate mu stačí postaviť sa, keď padne. Kachyňova vrcholová tvorba bola vo svojich časoch paradoxom, podobne ako slovné spojenie čarovné zobrazovanie skutočnosti, hodiace sa na jeho filmy. Alebo ako vyššie parafrázovaný Kryl. O tom tiež už teraz bezpečne viem, že sa k nemu budem vždy vracať. Ďalší protivojnový klenot ako Obchod na korze či Vyšší princíp. V porovnaní so zahraničím snáď ešte lepší než francúzske podanie vojny očami detí v Jeux interdits. ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Nespomeniem si zatiaľ na jeden jediný film od Kachyňu, o ktorom by som povedal, "toto je pecka". Alebo aspoň takmer pecka. Všetko pri najlepšom priemer. Obrazová stránka úplne lacná, niektoré zábery sú aj na rok 1965 tak zastrené, že som mal pocit, ako keby to nakrúcal ešte prvý kameraman v 19. storočí s plachtou cez hlavu. No a potom tá celková stránka - permanentné mlátenie chlapca. Ten herec si musel užiť. Pomaly čo záber, to facka, pohlavok, nejaký buchnát. Príliš veľa toho bolo, divák by aj s tretinou detského násilia vystačil na pochopenie, že sa mu deje niečo zlé. Nakoniec treba vyzdvihnúť len to, že halucinogénny dojem režisérovi vyšiel a že tiež nemal problém ukázať sovietskych vojakov takých ako boli, ako aj vysporiadanie sa s Nemcami, ktoré nebolo vždy humánne. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Kachyňova práce s dětskými (ne)herci nemá ve světě kinematografie obdoby. Snad proto se mu daří s neuvěřitelnou lehkostí svět dětskýma očima. Na poetiku jsem u Kachyni zvyklá, ale zde je ještě jako bonus přítomen nadhled. A scény se zvířaty jsou již jen potvrzením Kachyňovy dominance ve filmech s dětmi a zvířaty. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jen pouhých pět let uběhlo od doby, kdy Karel Kachyňa natočil své Práče, film o konci války z perspektivy dítěte, a je až neuvěřitelné, jak moc se změnila situace v Československu těch časů. Práče, mírně schematický a velmi silně patetický film o osvobození Československa s až národně-obrozeneckým závěrem a národním dějinným optimismem náhle střídá film se smutně ironickým názvem Ať žije republika. Hlavním hrdinou je také malý chlapec, ale je vidět, jak moc se změnily okolnosti toho, co se mohlo a smělo ve filmu zobrazit - náhle není osvobození planoucí meta, je to jen zlom, kdy jedny vojáky střídají druzí, Rusy na moravské vesnici nikdo nijak zvlášť nevítá, spíše jde skrz grunty obava, že budou rekvírovat koně, národ se scvrkl v hrabivé hospodáře, lid nebojuje, ale krade, jak kradl za Němců, krade i Rusům, přirozené, tedy animálně zlé, jsou nejen děti, ale i dospělí, kteří vedeni těmi nejnižšími pudy lynčují zdánlivé udavače, svět je hořký a nespravedlivý, za což nemůže válka, ale prapodstata společnosti. Smutné až traumatizující vyznění svého filmu zjemňují tvůrci pro Kachyňu tak typickou poetizací, dějová linka je proložena mnohými snovými pasážemi, halucinacemi, nočními můrami, denním sněním, někdy škodolibou, někdy úsměvnou imaginací a představami hlavního hrdiny, navíc je celý děj zpomalován mnohými flashbacky (chvílemi jich bylo, čistě subjektivně, skoro až nadmíru). Uznání zaslouží především Kachyňova pověstná práce s dětskými herci, malý představitel Olina, tedy Zdeněk Lstibůrek, hraje naprosto famózně a z dnešního pohledu skoro až nepochopitelně, cit pro výběr a vedení dětských herců má Kachyňa prvotřídní. Stejně jako vizuální stránka a kamera, nádherné, do posledního detailu promyšlené záběry, v podstatě hodně syrový, ale zároveň umělecký pokus o vhled do dětství na vesnici. V Kachyňově tvorbě navazuje tenhle film na volnou řadu obdobných, na vidění dětských hrdinů založených děl, nově však představuje v té době již osvědčený tvůrčí tandem, který Pan Režisér vytvořil se scénáristou Janem Procházkou, jejichž vynikající scénář opravdu prorazil okovy doby... ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • První verzi textu, který se stal základem scénáře k poslednímu uvedenému snímku, Procházka napsal počátkem 60. let, tedy během prvních let postupného přehodnocování oficiálního výkladu dějin. Na závěrečnou fázi druhé světové války se rozhodl podívat naivním, ideologicky nezatíženým pohledem dvanáctiletého Olina. Ten se během své třídenní dobrodružné cesty setkává s projevy české zbabělosti, alibismu a dalších negativních vlastností, jež byly v dřívější fikci z protektorátního období (s čestnými výjimkami typu Škvoreckého „Zbabělců“) nepřípustné. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Film mal premiéru 5.11.1965 a hneď po normalizácii bol zaradený medzi trezorové snímky. (Raccoon.city)
  • Představitel Olina (Zdeněk Lstibůrek) vystudoval architekturu a stal se velmi dobrým a velmi ceněným filmovým architektem. S filmem spolupracuje dodnes. (LeG!oN)

Související novinky

Podzimní VOD novinky na CANAL+

Podzimní VOD novinky na CANAL+

19.10.2023

Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (více)

Reklama

Reklama