Blázni a děvčátka

Srovnání s "Láskami mezi kapkami deště" se přímo nabízí. Tentýž pošmourný a syrový Žižkov, tatáž železniční trať, opět příběh malého kluka, vyrůstajícího bez matky... Samozřejmě jsou zde i citelné rozdíly. Propukající sexuality je tu tak nějak zároveň méně i více, neexceluje zde žádný herec Menšíkova formátu, i když Nový rozhodně nehraje špatně. Navíc je zde jak motiv duševně postižených podivínů, tak důsledky komunistického převratu. Přesto se zdá, jako by šlo do jisté míry o tentýž film a tutéž látku, k níž se Kachyňa s odstupem vrátil. "Blázni a děvčátka" jsou ovšem tak nějak méně okázalí a idealizovaní. Rozhodně poměrně silný film, navzdory jeho obrovské civilnosti a jisté neatraktivitě témat, jež zpracovává... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Bart, Tomes83, wosho, Piškotka, Fajt (29.01.2012)

Tragikomická mozaika rozličných osudů na vás dýchne podobně nostalgickou atmosférou jako Menzelův Konec starých časů, i když působí opravdověji ve své autenticitě, než trochu artistně působísí Konec. Spíše se hodí film srovnat s jeho Láskami mezi kapkami deště, jehož se zdá být tento jakousi variací. Zvláštní účinek má právě protiklad retro atmosféry 50. let s dobou vzniku...to vytváří jeho zvláštní atmosféru, podobně jako Menzelův film, film v momentě, kdy vznikl, stal se již anachronismem... (23.10.2010)

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)

Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] (03.08.2021)

V ramci Kachynovej /Ucho 1970/ tvorby je tento film uz slabsim clankom, a hoci bol normalizacny film v 80. rokoch v tazkej krizi /chybali kvalitne scenare, tocili sa filmy od Polednakovej ukazujuce pomaly az normalizacny raj/, stale ide o normalizacny sivy, sedivy priemer. Pavel Novy /Prodavac Humoru/ na urovni. Zizkov ma cosi do seba a dialogy slusne : 50 % (31.12.2016)