Čekání na déšť

Původně jsem měla v plánu napsat něco o tom, jak poeticky je film natočen, ale to bych se dostala úplně někam jinam, než bych sama chtěla. Je až zarážející, jak příběh z jednoho rozpáleného pražského sídliště působí na diváka. To beru jako jeho velké plus. Tu nudu, kterou se Alena snažila nějakým způsobem zaplašit a depresívnost paneláků jsem cítila taky. Trošku nereálná mi přišla scéna, kdy Laďka Kozderková dá své dceři stovku, aby si šla koupit nové plavky. Prodavačkám vůbec nepřišlo divné, že tak malá holka si jde do obchoďáku sama koupit plavky a má u sebe takové peníze. (25.01.2010)

Dětský film. Nuda a boj s ní proszřednictvím dvanáctileté dívky. Prázdnonové dny jsou stereotypní a nudné a na svých vycházkách pravidelně potkává několik zajímavách postav. Ať je to populární herec, mladý voják, který je doma na dovolence, postarší slepec se psem Zorou, či rošťácký zrzek. Pohledy na sídliště trochu ůsobí depresivně. Vylidněné ulice a rozpálený beton cítíte až na obrazovce. (06.03.2008)

Kachyňa splnil zadanie na výbornú. Spropagoval žitie v sídlisku poéziou betónových schodov, pozostatkov po stavebníkoch a striech panelákov. Detaily zo života sídliska: vierohodné. Komplexná bytová výstavba mohla zajasať akého má v sebe obhajcu. Mladá generácia zas, ako vie tento pán vystihnúť trampoty prichádzajúcej dievčenskej puberty. Čo na tom, že sa dej potáca odniekiaľ nikam, resp. od parochne a dievčenských snov k vojakovi, čo si rád uhne z fľašky a potom má sám problém s tým, ktorá že dievka je vlastne tá jeho? (06.11.2015)

Zdálo by se, že panelákové sídliště a poezie se příliš k sobě nehodí, ale Kachyňa tu poezii dokáže vykouzlit i v tomto prostředí. Námětem i zpracováním se mi určitě líbil o něco víc, než předchozí režisérův snímek z "panelákové džungle" Smrt mouchy (1976). Jednoduchý děj o samotě holky a jejím týdnu (spočátku) plném nudy ve filmovém výsledku rozhodně plný nudy není. :) Je jako jindy plný jedné křehké dětské duše, její citových dobrodružství a prvního lásky vzplanutí. Je zábavný (třeba díky fiktivním telefonátům, které Alenka sama doma přes telefonem ke zvonku pořádá nebo úvodní parodii na tehdy hodně populární Naďu Urbánkovou), také poeticky dojemný (třeba díky jedné z dějových linek o Alenčině vztahu k slepému pánovi a jeho fence Zoře) a ač jsem ho viděl poprvé až dnes, občas mně u některých momentů provázela i nostalgie. Čekání na déšť asi nezařadím úplně k vrcholům Kachyňovy tvorby, ale rozhodně se mu i tento kratší film hodně povedl, krásně jsem si u něj oddechl a nejen na konci mne doslova zahřál pozitivním dojmem. *** Ve většině filmů z éry 70. let Kachyňa vytvářel za pomoci Zdeňka Lišky originální tvůrčí momenty ve znamení hudby, tentokrát sáhl po klasické jazzové melodii svatého pochodu a krásně ním do rytmu ozvučil všechny Alenčiny projížďky z bytu, které už samy o sobě vytvářejí zajímavý příběh na pokračování... jenom ta původní Liškova hudba (tentokrát v tanečním stylu z konce sedmdesátek) mne tentokrát výjimečně nenadchla. 85% (08.09.2020)

Opuštěná Alenka na rozpáleném opuštěném sídlišti. Druhá polovina filmu je o dost radostnější a nadějeplnější. Zvlášť taneční číslo na střeše, to si skoro nezadá s bájným výstupem z Mary Poppins. :) Alenka postupně slevuje ze své platonické lásky k čím dál mladším (a srovnatelnějším) adeptům, až na ni nakonec zůstane ten, kým zprvu pohrdá, aspoň jako parťák. Jediným vždy spolehlivým přítelem se tak ukazuje pes - jako je tomu i v životě. Kde jsou ty doby, kdy se děti mohly potloukat samy po sídlišti, po střeše, navštěvovaly sousedy, samy s nimi zapředaly hovor... ale je možná až s podivem, kolik měla volnosti, že se jen tak mohla sebrat a jet s vojákem na nádraží (díky tomu je vidět staré metro, které tehdy brázdilo Prahu teprve čtyři roky). Vojín Pavel na střeše poslouchá reportáž z nepovedeného utkání fotbalové Sparty a komentátor zmiňuje i Chovance - patrně jde o Jozefova strýčka Františka, který svého synovce v roce premiéry filmu na Letnou přivedl coby osmnáctiletého benjamínka. Duet "Ach, ta láska nebeská" slavil tehdy pět let existence. (06.02.2017)