Hrůza na jevišti

Úchvatný taliansky slasher, vymakaný ako po technickej stránke, s množstvom vypiplaných záberov, tak po stránke hudby(typická italo 80s, ostane v hlave), sympatických a atraktívnych herečiek, tak po stránke hustej atmosféry, napätia a perfektných praktických gore FX. Niektoré scény sú nezabudnuteľné(sovia maska, kľúč v podlahe, záver s "divadlom" s obeťami, atmosferický "záver po závere", prakticky všetky gore scény sú ukážkové, a kopa ďalších drobností). Jeden z najlepších post 80s talianskych hororov, čo nie je tak málo, ak zoberieme do úvahy, že, bohužiaľ, kedysi majstri ako Fulci produkovali a režírovali smutné, podpriemerné, a ani(aspoň) nie zábavné kúsky. Česť výnimkám. (07.05.2020)

Od hrůzy na jevišti jsem očekával další kvalitní italské giallo. Tím, ale tento snímek vůbec není, jedná se o klasický slasher, ale s velkým S. To co "soví" zabiják předvádí, to se jen tak nikde nevidí. Vraždy jsou opravdu brutální, krví se nešetří. Bohužel na mě z filmu nedýchla atmosféra, k tomu mi jen vraždy a šílená hudba nestačí. Dle mého názoru Soavi ukázal, co v něm je až v Dellamorte Dellamore. (02.04.2009)

Michele Soaviho jsem prvně poznala, když mi zprostředkoval "Svatyni" gotického, satanského děsu. Od Hrůzy na jevišti jsem očekávala přinejmenším podobně hrůzný zážitek, ale byla jsem docela zklamána. Nevím, možná se na mém dojmu výrazně podílel český dabing, který mi přišel docela slabý. Hrůza na jevišti tak není přehlídkou děsu, budovaného napětí a husté atmosféry. Naopak. Je to jedna velká přehlídka nelogičností, nepravděpodobných situací a podobných kiksů, které mě již zhruba asi po půl hodině utvrdily v tom, že tento film nebude zrovna patřit mezi ty blyštivé klenoty italského hororu. Jako příklad uvedu scénu, kdy týpek, zcela brutálně rozfašírovaný motorovkou v jedné scéně mrká. Nepředpokládám, že by někdo v takovém stavu ještě mohl být naživu. V další scéně se naopak hlavní hrdince prchající před sadistickým šílencem v masce nepodaří ani se správným klíčkem otevřít na několikátý pokus dveře, které jsou zřejmě zamčené na padesát západů, když to však zkusí po krutém souboji s vrahem, zázračně se dveře otevřou. Plus spousta dalších situací, které film postupně více a více uvrhají do formátu laciného béčka. Alespoň hudba je, tak jako u italských hororů vždy, velmi vydařená. (28.10.2013)

Se svým celovečerním debutem se samouk italského hororového průmyslu i přes pár problémů (trochu pomalejší rozjezd a místy nechtěná směšnost) neztratil. Základní stavba je klasická vyvražďovačka s příběhem, který vás ani nijak nezaskočí, ale Soavi tady předvádí svůj talent - vizuální styl. Kromě originálního kostýmu vraha Soavi v hodně scénách během hodiny a půl bez problémů v opravdové budově divadla vytvoří napětí, nervozitu i z auta zaparkovaného v lijáku a pomyslné zlaté momenty filmu jsou scéna vraždy na jevišti, ve sprchách a finále, ve které vyšinutý zabiják konečně doinscenuje svoje představení a usedne na trůn v doprovodu hudby, to je prostě čistý Soavi. 3,5/5. (01.08.2007)

Film sa pomalí rozbieha,lebo na začiatku vidíme skúšku hercov v divadle a to nebolo pre mňa dvakrát príjemné.Potom zo psychiatrického ústavu uteká veľmi nebezpečný vrah,ktorý sa dostáva práve k tým hercom a práve od tej chvíle začína pre nich boj o holí život.A od tej chvíle to už málo stúpajúci trend.Herci neboli sympatický ani hrať moc nevedeli.Príbeh je jednoduchý a predvídateľný.Ale má viacero devíz,prečo si ho pozrieť.Či koli vraždám,ktoré boli veľmi zaujímavo efektné alebo koli maske vraha,ktorá bola parádna. Napätie tu bolo v silných dávkach.Má to prvky gialla a to hlavne v kamere,ktorá bola dokonalá ale v ostatnom to bol čistý slasher.Aj spracovanie bolo nedomyslené a tým pádom chovanie postáv bolo stvárnené tupo a debilne.Čakal som od tohoto filmu viac ale moje očakávania neboli naplnené škoda. (26.10.2014)