Dobré světlo

Já vždycky myslel, že Kachyňa se řídil heslem, že vyholená neni to pravý, že je lepší taková, na který chlupy ještě nenarostly. Ale tady jsem měl pocit, že Kachyňa je tak trochu hoch od bobří řeky. Jako koukat v jednom kuse na to, jak Heřmánek fotí nějakou vošklivou cigošku s bobrem, to mě fakt moc nebere. Jinak aby těch bobrů nebylo málo, tak svý ochlupený genitálie předvede i Chýlková a Šulcová. Chápu, že v roce 1985 holení nebylo v módě, takže tenkrát u toho asi spousta chlapů slintala, ale já jsem relativně mladej, takže tohle fakt neni nic pro mě. Pokud se odprostim od toho, že koukat na bobry mě moc nebere, tak ten film je stejně dost o ničem. Nejvíc mě na celym filmu pobavila asi minutová role Marka Vašuta. "Von je někdy tak trochu guma." (01.07.2011)

Dobré světlo prý ve své době platilo za průlom ve znázorňování nahoty na českém filmové plátně. Asi to musí být pravda, tolik bobrů a koz je snad jen ve Vyhnání z ráje. Kachyňa zpracovává podobná témata jako v o rok mladším, satiričtěji laděnějším Kam pánové, kam jdete. Nositelem vzpoury vůči maloměšťáckým / stranickým hodnotám, společnosti vele-ochotně přitakávající klientelistickým praktikám a manželkám je též architekt s xichtem Karla Heřmánka, který z teplíčka osmdesátkově vyšperkované vily pláchne do zatuchlého ateliéru s dvouplotýnkovým vařičem a celkem úspěšně hledá poztrácený čas. I když film disponuje slušně zpracovaným morálem o nakládání s životní autenticitou, těžko zakrývá, že je hlavně věšákem na Kachyňovy obsese půvaby ženského těla. Kachyňou pověřené šmírácké zaujetí kamery Annou Tomsovou nutno s trochou poctivosti považovat spíš za cíl než prostředek. Těm, kteří se nedokáží kochat bez výčitek svědomí, budiž omluvou prvotřídní estetické kvality statických i dynamických aktů. Film pro idealisty čuněcího naturelu. (23.10.2015)

Poněkud odvážnější Kachyňovo vybočení ze směru své tvorby ještě z období "rozvíjejícího se" socialistického společenství, i když už na pokraji uvolnění a následného rozpadu. Nahota je ve filmu pojata spíše z pohledu uměleckého, a možná proto tedy tehdejší cenzurou i tolerována a zařazena do TV vysílání. Snímek kritizoval ve své době neupřímné a pokrytecké chování určitých vrstev ve společnosti v názorech na veřejnou výstavu aktů, a jistě je aktuální do velké míry i dnes. To pokrytectví se však neprojevuje pouze v hodnocení odkrývající nahoty, ale žije s námi stále v různých podobách např. v politice (jistě pane předsedo strany, máte pravdu), zaměstnání (šéfe, dovolte mi švestičky z mé zahrádky) a bude pronásledovat lidskou společnost zřejmě už navěky věků. Bohužel. Právě proto je tento starší snímek velmi aktuální i dnes. Na svou dobu byly svlékací scény mladých hereček opravdu odvážné, a řekl bych, že i do jisté míry zastiňovaly vlastní podtext filmu, tedy kritiku charakteru tehdejší společnosti, která se ostatně vlastně ani dnes nezměnila .... opět musím konstatovat, bohužel. (30.10.2008)

Tak trochu "Americká krása" v socialistickém osmdesátkovém Československu. Rozhodně tématem krize středního věku a jeho řešením! A tak se i náš hrdina jednoho rána probudil s pocitem, že se jeho život utápí ve smrdutém rybníčku a že pokud chce něco se svým životem udělat, musí to být hned a radikálně. Ve své době velice originální a velice odvážné! (28.04.2014)

Taková etuda na staré téma "mít nebo být", zde je to ještě spojeno s krizí středního věku (takže výchozí situace jako v Americké kráse). Na tomto snímku je krásně vidět, že Velký Listopad nebyl až takový předěl, že nynější marast je jen vybujenější marast tehdejší, že Normalizace byla dokončena až nyní. Na svou dobu celkem odvážný film (nejen kvůli nahým scénám) s velice slušnými hereckými výkony a samozřejmě, vzhledem k době vzniku, relativně optimistickým koncem. Hezké fotografie Petra Hojdy. (25.05.2013)